9 C 25/2021-114 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum] rámcovou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr na kreditním účtu s maximálním úvěrovým rámcem [částka], který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat prostřednictvím osobního účtu. Žalovaný se pak zavázal čerpaný úvěr splatit v měsíčních splátkách s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 0,2833 % denně, kdy výše splátek byla ponechána na vůli žalovaného s tím, že výše splátky musí činit alespoň 12,5 % z aktuální výše úvěru nebo alespoň [částka]. Termín splatnosti úvěru byl stanoven na [datum]. Žalovaný postupně z úvěru vyčerpal celkem částku [částka], a to když dne [datum] čerpal částku [částka], dne [datum] čerpal částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, za celou dobu uhradil celkem pouze částku [částka]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Předmětem řízení je toliko nárok na zaplacení zbývající neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států [příjmení]. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobkyně je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobkyně tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: V řízení nebyla prokázána tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách dne [datum] rámcovou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr na kreditním účtu s maximálním úvěrovým rámcem [částka], který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat prostřednictvím osobního účtu. Žalovaný se pak měl zavázat čerpaný úvěr splatit v měsíčních splátkách s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 0,2833 % denně, kdy výše splátek byla ponechána na vůli žalovaného s tím, že výše splátky musí činit alespoň 12,5 % z aktuální výše úvěru nebo alespoň [částka]. Termín splatnosti úvěru měl být stanoven na [datum] /viz předmětná smlouva na č. l. 16-17, žádost o úvěr na č. l. 14-15 V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupně žalovanému poskytla bankovními převody na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši [částka], a to konkrétně [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] /viz sdělení banky na č. l. 112, potvrzení o provedené platbě na č. l. 21-23, výpisy z účtu na č. l. 24-33 Žalovaný na tento dluh uhradil toliko celkem částku [částka] /viz tvrzení žalobkyně/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu CEPR/. Žalovanému bylo dopisem ze dne [datum] oznámeno, že došlo k postoupení pohledávky /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 34 vč. poštovního podacího archu na č. l. 35 Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dne [datum], a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení /viz předžalobní upomínku na č. l. 36 včetně poštovního podacího archu na č. l. 37 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že z předložených listinných důkazů, při zohlednění procesního stanovisko žalobkyně ve vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], že v daném případě není prokázáno, že by mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena úvěrové smlouva v takové podobě, jakou nyní žalobkyně uvádí v žalobním tvrzení. Uvedený závěr vyplývá již jen z faktu, že předložená rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru měla být uzavřena až dne [datum], avšak tvrzené peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty ještě před tímto datem. Žalobkyně ve svém vyjádření dala soudu jednoznačně najevo, že nyní již nedisponuje žádnými dalšími důkazy k prokázání kontraktačního procesu, k prokázání totožnosti žalovaného ani k prokázání toho, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně případně zkoumala a ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Soud nicméně i za této situace dospěl k závěru, že žalobě lze plně vyhovět na základě jiného právního posouzení. 12. V řízení bylo totiž prokázáno, že právní předchůdkyně skutečně celkovou částku ve výši [částka] žalovaného poskytla třemi platbami na bankovní účet, jehož vlastníkem byl v daném období skutečně žalovaný. Pokud žalobkyně současně tvrdí, že žalovaný již před podáním žaloby žalobkyni (potažmo její právní předchůdkyni) vrátil celkem částku [částka], došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu žalobou uplatněné částky ve výši [částka]. Soud proto žalobě plně vyhověl, když uplatněný nárok posoudil na rozdíl od žalobkyně jako pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. Z hlediska hospodárnosti pak soud již nenařizoval jednání jen za účelem poskytnutí žalobkyni poučení podle § 118a o. s. ř., neboť by to na výsledku sporu nemělo žádný vliv. 13. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný b