ECLI: ECLI:CZ:OSME:2022:10.C.159.2021.1 Datum: 2022-03-17 Předmět: o určení neplatnosti kupní smlouvy Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""předkupní právo""převod nemovitostí""smlouva kupní""smlouva o smlouvě budoucí"]
O co šlo: o určení neplatnosti kupní smlouvy (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/199)
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku č.j. 10 C 159/2021-116 ze dne 30.11.2021 (dále jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) byl zamítnut návrh žalobce na určení, že„ je neplatná kupní smlouva“ (v přesně specifikovaném znění) uzavřená mezi žalobcem a žalovanými dle rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 27 Co 100/2021-329 ze dne 5.8.2021 (výrok I.). Podle výsledku řízení pak byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že (již) není dán naléhavý právní zájem žalobce na určení, že smlouva je neplatná. Žalobce naléhavý právní zájem na podané žalobě odůvodňoval tvrzením, že probíhá vkladové řízení na základě uvedené kupní smlouvy, podle níž by mohlo být (dle žalobce neprávem) zapsáno vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalované. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaní jsou s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] (tedy již před podáním žaloby dne [datum], přičemž zápis byl proveden dne [datum]) v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí. Dále uvedl, že ani samotná tvrzení žalobce o podstatném porušení kupní smlouvy ze strany žalovaných nejsou opodstatněná. Žalovaní činili veškeré úkony v dobré víře a ve snaze dostát svým povinnostem dle kupní smlouvy, byť v mezidobí (již před právní mocí rozsudku) došlo k zániku účtu [právnická osoba] s.r.o., představující místo plnění sjednané mezi žalobcem a žalovanými v předmětné kupní smlouvě. [právnická osoba] proto sdělila žalovaným jiný bankovní účet, na který žalovaní obratem uhradili uvedenou kupní cenu. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žalovaní řádně a v souladu se lhůtou uvedenou v kupní smlouvě uhradili sjednané plnění, neboť sdělení odlišného čísla účtu nepředstavuje změnu platebního místa (tedy uhrazení uvedené částky k rukám [právnická osoba] s.r.o., jak bylo sjednáno v kupní smlouvě mezi žalobcem a žalovanými), nýbrž toliko úpravu způsobu, jakým k úhradě části kupní ceny vůči [právnická osoba] s.r.o. došlo. Z toho důvodu by ani odstoupení od smlouvy ze strany žalobce nebylo lze považovat za platné. Náklady řízení pak soud prvního stupně vypočetl z tarifní hodnoty sporu ve výši [částka] podle § 6, § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý ze 3 společných úkonů právní služby, které vymezil, a to včetně paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného, náhrady za ztrátu času a DPH, jak podrobně zdůvodnil.
2. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce, a to v celém rozsahu. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Žaloba byla podána již dne [datum], přičemž k tomuto dni nebylo řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalovaných do katastru nemovitostí ukončeno, k tomu došlo až později. V důsledku požadovaného určení neměl být podle žalobce vklad sporného práva proveden. V době podání žaloby tak žalobce měl na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Odkazoval přitom na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 446/2002. Podle žalobce je naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán zejména tehdy, pokud by bez takového určení bylo ohroženo právo žalobce nebo pokud by se bez tohoto určení stalo právní postavení žalobce nejistým. Právě tyto podmínky byly v dané věci podle žalobce splněny. Na tom nemůže nic změnit ani provedení vkladu vlastnického práva žalovaných do katastru nemovitostí, neboť žaloba měla být projednána přednostně. Podle žalobce je nesprávný i závěr soudu prvního stupně o tom, že ze strany žalovaných nedošlo k podstatnému porušení smlouvy. Předmětnou kupní smlouvou bylo sjednáno, že částka [částka] bude zaplacena z vlastních prostředků kupujících ve prospěch prodávajícího na účet [právnická osoba] s.r.o. č. účtu [bankovní účet], a to do 10 dnů od podpisu této smlouvy. V případě prodlení kupujících s úhradou doplatku kupní ceny byl prodávající oprávněn od smlouvy odstoupit. Tato ustanovení kupní smlouvy nebyla žádným písemným dodatkem změněna, část kupní ceny ve výši [částka] tedy měla být zaplacena do [datum]. V řízení před soudem prvního stupně ale bylo prokázáno, že tato část kupní ceny nebyla ze strany žalovaných jako kupujících na uvedený účet nikdy uhrazena. Tím došlo k naplnění podmínek pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy, neboť je nepochybné, že se jedná o podstatné porušení kupní smlouvy. Proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil, nebo ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
3. Žalovaní ve svém vyjádření navrhli potvrzení napadeného rozsudku ve výroku I. (ve věci samé) s tím, že naléhavý právní zájem žalobce není dán i proto, že neplatné právní jednání je jednání vadné od počátku, jednání, které nesplňuje náležitosti, které zákon či strany pro právní jednání stanoví. Zákon uvádí hlavní důvody neplatnosti právního jednání, přičemž žádný z nich na souzený případ nedopadá. Žalobce ani neuvádí žádný způsobilý důvod, pro který by kupní smlouva měla být neplatná, absolutně či relativně. Pokud se žalobce domnívá, že smlouva je neplatná v důsledku jeho odstoupení od ní, mýlí se. K tomu odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2222/2011. Dále uvedli, že v případě úspěchu žalobce by výrok soudu nebyl způsobilým podkladem pro provedení změny zápisu do katastru nemovitostí (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 522/2015). Žalovaní považují jednání žalobce za šikanózní a zlovolné. Skutečnost, že žalovaní doplatek kupní ceny dle čl. III. písm. c) a d) kupní smlouvy řádně a včas zaplatili ([částka] na účet [právnická osoba] s.r.o. a [částka] na účet žalobce), oznámili žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce žalobci přípisem z [datum]; oznámení a výzvu adresovali též právnímu zástupci žalobce. Žalobce tedy měl informaci o splnění platební povinnosti žalovaných před uplynutím lhůty pro zaplacení doplatku kupní ceny. Žalovaní nemohli zaplatit část kupní ceny na sjednaný účet, neboť ten byl před uzavřením kupní smlouvy zrušen. Žalovaní ve lhůtě stanovené kupní smlouvou zaplatili na jiný účet [právnická osoba] s.r.o., která přijetí této části kupní ceny písemně potvrdila. Jednáním žalovaných nedošlo k žádné změně v postavení žalobce. Tvrzení žalobce o tom, že žalovaní nesplnili smlouvu a nezaplatili kupní cenu včas, je tedy nepravdivé. Obdobná situace nastala i v jiném (paralelním) řízení mezi žalobcem a synem žalovaných s partnerkou, kde žalobce na výzvu jiný účet [právnická osoba] s.r.o. nesdělil. Proto navrhli potvrzení této části rozsudku soudu prvního stupně.
4. Dále žalovaní podali proti rozsudku soudu prvního stupně včasné odvolání, ale jen v rozsahu nákladového výroku II. Uvedli, že soud měl při určení tarifní hodnoty sporu vycházet z kupní ceny předmětných nemovitostí, která byla uvedena ve smlouvě ([částka]), jejíž neplatnosti se žalobce domáhá. K tomu odkázali na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2688/15. Eventuálně uvedli, že tarifní hodnota by měla činit minimálně [částka], neboť jde o neplatnost smlouvy o převodu nemovitostí. Proto navrhli (po příslušném přepočtu) změnu výroku o nákladech.
5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je z obou stran podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a shledal odvolání žalobce neopodstatněným, a to z více důvodů. Odvolání žalovaných naopak považuje odvolací soud co do výše náhrady nákladů řízení za (částečně) opodstatněné.
6. Z hlediska skutkových zjištění lze poukázat na podrobné a přesvědčivé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro zjednodušení na něj v souladu se závěry Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 zcela odkazuje, aniž by ho opakoval (viz výše). Proto nebylo třeba za podmínek § 213 o.s.ř. dokazování opakovat či doplňovat. Žalobce ostatně žádné skutkové námitky ve svém odvolání neuplatnil. Jeho výtky se týkají výlučně právního posouzení věci. Rovněž žalovaní zdůrazňovali jen okolnosti, které soud prvního stupně považoval za prokázané. Jinými slovy zde o skutkovém stavu není spor.
7. Ve vztahu k odvolacímu přezkumu je nutné nejprve uvést, že odvolací soud zcela souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce sice je ve věci aktivně legitimován, nicméně na shora uvedeném určení neplatnosti (vymezené) kupní smlouvy není naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.).
8. Soudní praxe je již ustálená v tom, že žalobce má naléhavý právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní poměr (vztah), na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního z
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.