11 C 64/2022-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 890,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky ve výši 3 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částku v celkové výši 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný projevil svou vůli tzv. verifikační platbou. Žalovaný předně vyplnil online registrační údaje, na základě kterých si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila nahlížením do registrů bonitu žalovaného. Žádost byla následně schválena a částka zaslána na účet žalovaného. Veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž vznikl právní předchůdkyni žalobkyně i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 2. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce, když právní zástupce žalobce se k jednání soudu omluvil a souhlasil s rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. 3. Žalovaný se k jednání soudu dostavil a uvedl, že předmětnou půjčku si u právní předchůdkyně žalobkyně vzal na kauci bytu a na tuto půjčku ničeho neuhradil. Online dokládal občanský průkaz, průkazku pojištěnce, doklad o příjmu a jako výdaje uvedl částku 5 000 Kč. Od [datum] je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírá podporu ve výši 9 050 Kč měsíčně. Žalovaný požádal, aby mu bylo umožněno hradit případný dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně s tím, že se takto se žalobcem telefonicky domluvil a ten s jeho návrhem souhlasil. Dále uvedl, že splácí minimálně jednu další půjčku a to rovněž ve splátkách. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně připsala na svém účtu od žalovaného dne [datum] částku ve výši 1 Kč a zaslala na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 6 000 Kč. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mj. i pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, jež byla doručována dne [datum]. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný navrhl právní předchůdkyni žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předložené, když toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s přijatou platbou ve výši 1 Kč a odeslanou platbou. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl [název soudu] v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. [spisová značka], poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný pouze částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předložené, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 6 000 Kč, posoudil soud ve vztahu k této částce danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neplnil, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním bylo prokázáno doručení výzvy k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum], kdy tato zásilka byla doručena ke dni [datum], náleží žalobkyni od [datum] též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. 9. Soud vyhověl žalovanému s ohledem na jeho současnou majetkovou situaci uhradit jeho dluh v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, neboť splátky v této výši jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas (výrok I. tohoto rozsudku). 10. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení požadovaném za dřívější období zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno, že by žalovanému došla a kdy, výzva k úhradě dluhu (výrok II. tohoto rozsudku). Soud k uvedenému nad rámec dodává, že žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 246 Kč, přičemž tato částka představuje 16,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,73 %). Jedná se o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000