11 C 71/2021-37 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sidlem [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www.crediton.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů a prověřování bonity žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím lustrace ve veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Po posouzení bonity žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně zaslala v rámci webového rozhraní návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaný akceptoval a byla mu na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však sjednaný úvěr řádně a včas nehradil. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum] a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Celková výše nároků žalobkyně představuje neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč a dále žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu včetně smluvních podmínek, na základě které mu byla poskytnuto peněžité plnění ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se poskytnutou jistinu zavázal vrátit ve dvou splátkách ve výši 5 000 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na den [datum] a druhá splátka na den [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez jakéhokoliv poplatku či úroku a výše RPSN byla stanovena ve výši 0 %. Žalovanému byly poskytnuty všechny potřebné informace před uzavřením smlouvy o úvěru a to na základě zpřístupnění dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ v rámci webového rozhraní/viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 13-15 spisu a standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10-12 spisu/. Úvěr ve výši 10 000 Kč byl poskytnut prostřednictvím převodu na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byl v době poskytnutí úvěru žalovaný /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 16 spisu a sdělení banky na č. l. 30-31 spisu/. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně tuto zkoumala prostřednictvím lustrace ve veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Celá pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek v interním systému [příjmení] včetně seznamu postoupených pohledávek/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 17 spisu/. Žalovaný byl naposledy k úhradě svého dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 18 spisu a podací lístek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani to jinak v řízení nevyšlo najevo, že by svůj dluh uhradil, nebo že by mu dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného peněžité prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh do podání žaloby ničeho neuhradil. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně zaslal dne 2. 2. [číslo] žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů a tato výzva byla žalovanému doručována téhož dne. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh něčeho žalobkyni uhradil. 7. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího vyplývá zejména z nepodepsaného textu uvedené smlouvy ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. [anonymizováno] předchůdkyně žalobkyně ve svém návrhu pouze uvedla, že úvěruschopnost zkoumala jen nahlédnutím do veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. 8. Dle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 9. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. V řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému finanční prostředky poskytnuty, proto soud posoudil ve vztahu k částce v celkové výši 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postupně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z., tedy jako bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění, které bez spravedlivého důvodu získal, žalobkyni vydat. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že se výzva k úhradě dlužné částky dostala do dispozice žal