12 C 316/2018-378 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vůči žalované zaplacení 741 205,80 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, bolestného, ztížení společenského uplatnění a účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedl, že dne [datum] při výkonu práce v [anonymizována dvě slova] v rámci pracovního poměru u žalované utrpěl pracovní úraz, když zvedal těžké břemeno a utrpěl zranění, v jehož důsledku má trvale poškozenou páteř. Žalovaná je pojištěna u [pojišťovna], [IČO], která nejprve žalobci uhradila náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] ve výši 29 571Kč s částečnou náhradou za bolestné ve výši 6 000Kč a náhradu části nákladů spojených s léčením ve výši 2 892Kč, další však odmítla hradit s odůvodněním, že podstatnou a převažující příčinou nezpůsobilosti žalobce k dělnické profesi je páteřové onemocnění, tento názor pojišťovny je v rozporu s odůvodněním závěrů posudku o invaliditě, který zpracoval pro Českou správu sociálního zabezpečení dne [datum] MUDr. [příjmení] [příjmení]. Žalobce až do pracovního úrazu netrpěl bolestmi zad ani jinými obtížemi s páteří. Žalobce požadoval 1) na ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum] částku 232 997Kč, za dobu od [datum] do [datum] částku ve výši 185 829Kč, celkem tedy na ztrátě na výdělku částku 418 826Kč s příslušenstvím. Žalobce dále požadoval v souvislosti s pracovním úrazem 2) bolestné ve výši 31 500Kč a na základě rozšíření žalobního návrhu ze dne [datum] pak celkem částku ve výši 39 000Kč. Žalobce požadoval rovněž v souvislosti s pracovním úrazem 3) náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 450 000Kč a 4) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením žalobce ve výši celkem po rozšíření žalobního návrhu částku 30 488,80 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 31. 8. 2020, č.j. [číslo jednací], tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na bolestném 39 000 Kč s příslušenstvím, za ztížení společenského uplatnění 450 000 Kč, na náhradě za ztrátu na výdělku 418 826 Kč s příslušenstvím a za účelně vynaložené náklady spojené s léčením 30 488,80 Kč Krajský soud v Praze k odvolání žalované rozsudek v části rozhodnutí o náhradě za ztrátu na výdělku, náhrady nákladů řízení a náhrady nákladů státu zrušil, a to usnesením ze dne 25. 3. 2021, č.j. [číslo jednací]. Dle názoru odvolacího soudu došlo ke skončení pracovní neschopnosti žalobce rozhodnutím ošetřujícího lékaře ke dni [datum]. V období od [datum] do [datum] se proto jedná o náhradu ztráty na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti a teprve za období od [datum] do [datum] vznikl nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přičemž pro výpočet náhrady pro každé z těchto období je rozhodný výdělek za jiné období. Zatímco pro náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobce je rozhodující žalobcův průměrný výdělek za dobu od 1. 1. do [datum], popř. za období od 1. 1. do [datum], je-li to pro žalobce výhodnější, pro náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je rozhodující průměrný výdělek žalobce za období od 1. 10. do [datum], popř. jeho pravděpodobný výdělek, jestliže by v tomto období neodpracoval alespoň 21 dnů. 3. Soud po provedeném dokazování k náhradě za ztrátu na výdělku dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: 4. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení /na č.l. 299 spisu/ soud zjišťuje, že žalobce je od [datum] u žalované zaměstnán na pozici dělník. Z dodatku k pracovní smlouvě /na č.l. 300 spisu/ soud zjišťuje, že od [datum] byla pracovní pozice žalobce změněna na pozici rozpočtář. Ze mzdového listu žalobce za rok 2014 /mzdový list žalobce na č.l. 341 spisu/ soud zjišťuje, že v měsíci leden 2014 činila hrubá mzda 18 818 Kč, v měsíci únor činila 0 Kč, v měsíci březen činila 1 170 Kč, v měsíci duben 24 343 Kč, v měsíci květen činila 30 270 Kč, v měsíci červen činila 29 548 Kč, v měsíci červenec 31 384 Kč, v měsíci srpen 27 660 Kč, v měsíci září 27 713 Kč, v měsíci říjen 27 704 Kč, v měsíci listopad 24 104 Kč a v měsíci prosinec 27 983 Kč. Ze mzdového listu žalobce za rok 2015 /citovaný mzdový list žalobce na č.l. 21, 340 spisu/ soud zjišťuje, že v 1. čtvrtletí roku 2015 v měsíci leden činila hrubá mzda žalobce částku ve výši 27 450Kč, v měsíci únoru pak činila částku 22 950Kč a měsíci březnu pak částku ve výši 24 570Kč. Z mzdového listu žalované za rok 2016 /citovaný mzdový list žalobce na č.l. 22, 339 spisu/ soud zjišťuje, že žalovaný poskytl za měsíc červen částku ve výši 5 394Kč, v měsíci červenci až listopadu nevyplatil žalobci ničeho, v měsíci prosinci 2016 pak poskytl žalobci částku ve výši 31 066Kč. Z mzdových lístků žalobce za rok 2017 a za rok 2018 a mzdového listu žalobce za rok 2017 citované mzdové lístky žalobce na č.l. 101-110, [číslo], 338 spisu/ soud zjišťuje, že žalobce obdržel od žalovaného v lednu 2017 mzdu ve výši 15 718Kč, v únoru 2017 mzdu ve výši 14 839Kč, v březnu 2017 mzdu ve výši 8 490Kč, v dubnu 2017 mzdu ve výši 5 879Kč, v květnu 2017 mzdu ve výši 6 810Kč, v červnu 2017 mzdu ve výši 8 540Kč, v červenci 2017 pak mzdu ve výši 8 939Kč, v srpnu 2017 mzdu ve výši 8 959Kč, v září 2017 mzdu ve výši 8 505Kč, v říjnu 2017 mzdu ve výši 8 215Kč, v listopadu mzdu ve výši 8 390Kč, v prosinci mzdu ve výši 17 222Kč. V roce 2018 žalobce obdrželo od žalované mzdu za měsíc leden 2018 ve výši 8 690Kč, za měsíc únor 2018 pak mzdu ve výši 7 471Kč, za březen 2018 mzdu ve výši 9 315Kč, za duben 2018 mzdu ve výši 10 218Kč, za měsíc květen mzdu ve výši 11 000Kč, za měsíc červen 2018 mzdu ve výši 11 000Kč, za měsíc červenec 2018 mzdu ve výši 11 000Kč, za měsíc srpen 2018 mzdu ve výši 11 200Kč, za měsíc září 2018 mzdu ve výši 8 250Kč, za měsíc říjen 2018 mzdu ve výši 8 770Kč, za měsíc listopad 2018 mzdu v výši 10 633Kč, za měsíc prosinec 2018 mzdu ve výši 11 039Kč. Ze mzdových lístků za rok 2019 /viz citované mzdové lístky za leden až prosinec 2019 na č.l. 203-208 spisu/ soud zjišťuje, že žalobce obdržel od žalovaného za měsíc leden 2019 mzdu ve výši 5 068Kč, za měsíc únor 2019 mzdu ve výši 9 736Kč, za měsíc březen 2019 mzdu ve výši 8 740Kč, za měsíc duben 2019 mzdu ve výši 8 119Kč, za měsíc květen 2019 mzdu ve výši 8 740Kč, za měsíc červen 2016 mzdu ve výši 8 547Kč, za měsíc červenec mzdu ve výši 9 030Kč, za měsíc srpen 2019 mzdu ve výši 9 124Kč, za měsíc září 2019 mzdu ve výši 9 454Kč, za měsíc říjen 2019 mzdu ve výši 8 740Kč, za měsíc listopad 2019 mzdu ve výši 8 915Kč, za měsíc prosinec 2019 mzdu ve výši 8 681Kč. Ze mzdových lístků žalobce leden až březen 2020 /viz citované mzdové lístky na č.l. 209-210 a č.l. 322-323 spisu/ soud zjišťuje, že žalobce za měsíc leden obdržel mzdu ve výši 8 635Kč, za měsíc únor 2020 mzdu ve výši 7 737Kč, za březen 2020 mzdu ve výši 8 161Kč. 5. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení /dále jen„ ČSSZ“ / ze dne [datum] /na č.l. 14-15 spisu/ soud zjišťuje, že žalobci byl ze strany [obec] správy sociálního zabezpečení přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ode dne [datum] ve výši 6 499Kč měsíčně. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjišťuje, že invalidní důchod žalobce se navýšil od [datum] na částku 6 995Kč, z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjišťuje, že od [datum] se zvyšuje invalidní důchod žalobce na částku 7 712Kč, z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjišťuje, že invalidní důchod žalobce se zvyšuje od [datum] na částku 8 314Kč /viz citovaná oznámení na č.l. 27, [číslo] a 321 spisu/. 6. Ze zprávy účetní žalované /na č.l. 347 spisu/ soud zjišťuje, že pan [jméno] [příjmení] je pracovně zařazen u žalované jako železář, za 4. čtvrtletí 2016 byl jeho průměrný hrubý výdělek ve výši 27 406 Kč a za rok 2016 28 233 Kč Pan [příjmení] [příjmení] je u žalované pracovně zařazen jako skladník, jeho průměrný hrubý výdělek za 4. čtvrtletí 2016 byl ve výši 28 563 Kč a za rok 2016 ve výši 27 617 Kč. 7. Žalobce dále soudu předložil mzdové lístky za období od dubna 2020 do února 2021 a oznámení ČSSZ ze dne [datum] o zvýšení invalidního důchodu od [datum]. Soud však dokazování těmito listinami neprováděl, neboť nejsou relevantní pro řešenou věc v uplatněném období. 8. Po skutkové stránce tak soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Žalobce pracuje pro žalovanou již od [datum]. V roce 2014 dosahoval průměrného výdělku 26 429 Kč a v roce 2015 dosahoval 24 335 Kč. V roce 2016 mu byla v období od ledna do června vyplácena náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti, v prosinci 2016 náhrada za vyčerpanou dovolenou a státní svátky. V roce 2017 žalobce v lednu čerpal dovolenou a částečně byl v pracovní neschopnosti, od února 2017 pracoval u žalované na pozici rozpočtář. Současně mu byl od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s tím, že výše vypláceného důchodu se ke dni [datum], [datum] a [datum] měnila. Srovnatelnou práci jako žalobce vykonávali s obdobn