12 C 99/2022-83 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vůči žalovanému zaplacení 40 570 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným jako dlužníkem dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 28 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 59,8% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 700 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce, to vše dle splátkového kalendáře. Součástí bylo i pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši 155 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě dokladů o příjmech a prohlášení dlužníka. Žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI, prováděla kontrolu, zda žalovaný neprochází insolvencí, prověřovala, zda doklad žalovaného není evidován jako neplatný. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že žalovaný má dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem 1 700 Kč. V průběhu splácení se s plněním své povinnosti dostal do prodlení, protože řádně a včas neplatil splátky úvěru. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého dluhu. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činí 31 990,02 Kč Smluvní strany si ujednaly, že žalovaný je povinen v případě prodlení s uhrazením nové jistiny zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny v případě prodlení s její úhradou, úroky za poskytnutí úvěru z původně nesplacené jistiny úvěru. Dluh žalovaného se sestává z 31 990,02 Kč představující novou jistinu (z toho 27 850,32 Kč představuje dluh na jistině úvěru a 4 139,70 Kč dluh na úrocích za období do zesplatnění), 998 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením dvou splátek v délce 30 dní, 400 Kč představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s uhrazením splátky v délce 15 dní (2 × 200 Kč) a 6 717,90 Kč představující kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z 31 990,02 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku a úroku z prodlení ve výši, patrné z výroku II. rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních úvěrů, uzavřela s žalovaným na základě jeho návrhu smlouvu o úvěru č [číslo], a to dne [datum], podle níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s obchodním úrokem a pojistným ve 48 měsíčních splátkách po 1 700 Kč. Sjednaná výše úroku činila 59,80 % ročně, RPSN 79,24 % Smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále právo žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz výpis ze seznamu na č. l. 24 spisu, návrh/smlouvu o úvěru ze dne [datum] na č. l. 9-11 spisu, příloha [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy na č. l. 23 spisu, dodatek [číslo] ze dne [datum] na č. l. 8, 22 spisu, předsmluvní formulář ze dne [datum] na č. l. 40-42 spisu, splátkový kalendář na č. l. 17 spisu, přihláška do pojištění ze dne [datum] na č. l. 25-26 spisu, informační dokument na č. l. 18, 31-32spisu, informace o pojištění na č. l. 19-21 spisu/. Žalobkyně žalovanému jistinu úvěru poskytla dne [datum] bezhotovostním převodem /viz doklad o vyplacení úvěru na č. l. 30 spisu, oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] na č. l. 16 spisu/. Žalovaný však jednotlivé splátky nehradil řádně a včas, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně proto zesplatnila jistinu úvěru ke dni [datum] v celkové výši 33 853 Kč (z toho 27 850,32 Kč představuje dluh na jistině, 4 139,70 Kč představuje dluh na úrocích do zesplatnění, 998 Kč představují smluvní pokutu, 400 Kč náklady na vymáhání související s prodlením žalované a 465 Kč představují úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr) /viz výzva k úhradě ze dne [datum] na č. l. 43-44 spisu a oznámení ze dne [datum] na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu ze dne [datum] na č. l. 27 spisu a poštovní podací arch na č.l. 28 spisu/. Ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně vycházel z prohlášení žalovaného, že žalovaný je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou, žije u rodičů, jeho měsíční příjem činí 29 215 Kč a výdaje 7 244 Kč, včetně bydlení ve výši 3 384Kč. Z výpisu z účtu žalovaného soud ale zjišťuje, že za období [datum] - [datum] bylo připsáno na účet žalovaného celkem 41 750,30Kč a odepsáno 42 627,22Kč, tedy žalovaný měl vyšší výdaje než příjmy. Konečný zůstatek v daném období činil - 1 386,66 Kč /viz karta klienta na č. l. 12 spisu, hodnocení klienta ze dne [datum] na č. l. 39 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 35-38 spisu/. V databázi [příjmení] nebyly evidovány žádné dluhy žalovaného po splatnosti /viz výpis záznamů z registru SOLUS/. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dluh žalobkyni uhradil. Tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ust. § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ust. § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle ust. § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ust.