15 C 214/2022-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 21 022,08 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr s příslušenstvím splatit ve 14 měsíčních splátkách výši 2 656 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Žalovaný uhradil toliko částku ve výši 4 656,01 Kč, která odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 2 319,53 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 2 336,48 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 32 527,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 17 680,47 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 14 847,52 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O změně v osobě věřitele byl žalovaný vyrozuměn přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná výše dlužné částky činí 17 680,48 Kč na jistině a 3 341,61 Kč na smluvní pokutě, na kterou žalované vznikl nárok ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 17 608,47 Kč za každý započatý den prodlení, a to za období od [datum] do [datum]. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení v běžící výši 8,25 % ročně z částky 17 680,48 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 755,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 220,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 447,58 Kč od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 578 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku ve výši 4 000 Kč. Tato částka byla na pohledávku evidovanou za žalovaným alokována v souladu se zákonem. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ke splnění povinnosti datovanou dne [datum] a prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvu k plnění dne [datum]. 2. Ve věci soud rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum] čj. EPR [číslo]. Podle ustanovení § 114b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud současně s vydaným elektronickým platebním rozkazem žalovanému uložil, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla spolu s elektronickým platebním rozkazem doručena. Žalovaný byl soudem poučen o obsahových náležitostech kvalifikovaného vyjádření, tj. aby v případě, že uplatněný nárok zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu. Dále byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává (§ 114b odst. 5 o. s. ř.), a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. 3. Podle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Dle ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání soud rozhodne také tehdy, má-li za to, že žalovaný nárok, který je proti němu uplatněn uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). Podle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy bylo-li o věci rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.) a věcí uvedených v ust. § 118b a § 120 odst. 2 o. s. ř., místo výzvy podle ust. § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nebo nebylo-li takovéto výzvě vyhověno řádně a včas, usnesením žalovanému uložit, aby se písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážných důvodů na výzvu soudu nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatněn, uznává, o tomto následku musí být poučen. Dojde-li tímto způsobem k uznání nároku a dovoluje-li to povaha věci, je soud povinen rozhodnout o žalobě bez ohledu na stanovisko žalobce. Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání (ust. § 153a odst. 4 o. s. ř.). 4. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podepsaného soudu, který byl žalovanému doručen dne [datum] do vlastních rukou do jeho datové schránky spolu s návrhem na vydání EPR / č. l. 8 spisu/, podal žalovaný včasný odpor, který však nijak neodůvodnil /viz podání žalovaného došlé soudu dne [datum] na č l. 40 spisu/. Žalovaný se ani ve lhůtě do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu nijak dále nevyjádřil. Lhůta 30 dnů k vyjádření začala plynout ode dne [datum] a skončila dnem [datum]. Jelikož žalovaný nesplnil své procesní povinnosti, když se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě (tj. do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu) ve věci samé nevyjádřil, a ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastala fikce uznání žalobou uplatněného nároku. Žalovaný byl poučen o zákonných následcích nedodržení lhůty k vyjádření, a v důsledku toho, že se ve lhůtě, tj. včas nevyjádřil – neuvedl žádné skutkové okolnosti, na kterých buduje svou obranu proti žalobnímu nároku, aby soud mohl vůbec stanovit okruh sporných skutečností, nastala fikce uznání nároku (arg. má se za to, že žalobou uplatněný nárok uznal, § 114b odst. 5 o. s. ř.). 5. Soudní praxe zdůrazňuje, že při nastoupení účinků fikce je soud povinen rozhodnout podle fikce uznání závazku, a to bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy a zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku. Soud je tedy povinen vydat rozsudek pro uznání, a to nejen tehdy, zůstane-li kvalifikovaná výzva zcela bez odezvy, ale rovněž tehdy, když je vyjádření podáno opožděně. Vždy, když žalovaný obdrží výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. musí se bezpodmínečně ve lhůtě vyjádřit k žalobě nebo alespoň požádat o její prodloužení. Soudcovskou lhůtu k vyjádření na základě kvalifikované výzvy lze na včas a řádně podanou žádost žalovaného prodloužit, avšak jen tehdy, pokud žalovaný sdělí soudu před uplynutím původní stanovené lhůty, že nemůže z vážných důvodů podat písemné vyjádření k žalobě, uvede důvod, který mu v podání vyjádření brání a na výzvu soudu prokáže. Nic z toho žalovaný v dostatečně dlouhé lhůtě neučinil. 6. Soud proto vydal ex lege podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. tento rozsudek pro uznání, neboť v řízení byly splněny všechny zákonné podmínky uvedené v ustanoveních § 153a odst. 2 an. o. s. ř. a § 114b o. s. ř. Vydaný rozsudek není z hlediska předmětu řízení (žaloba na plnění) ani v rozporu s právními předpisy, a ani se nejedná o věc, jejíž povaha nepřipouští uzavření soudního smíru (§ 153a odst. 2 o.s.ř., § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 294 Kč Tyto náklady sestávají zaplaceného soudního poplatku v částce 842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 022,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč