16 C 202/2022-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalobce pronajímatel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl pronájem bytové jednotky ve vlastnictví žalobce [číslo] nacházející se v 1. nadzemním podlaží budovy na adrese [adresa]. Strany si mezi sebou smluvně sjednaly měsíční nájemné ve výši 7 500 Kč a dále zálohu na služby ve výši 3 500 Kč, celkem tedy 11 000 Kč. Splatnost byla stanovena ke každému 25. dni, a to měsíci předcházejícího měsíci, za který je nájemné společně se zálohou určeno. Žalovaná byla také povinna uhradit žalobci vratnou jistotu ve výši 15 000 Kč, která však žalovanou nikdy uhrazena nebyla. Žalovaná byla v prodlení s úhradou nájemného a služeb za měsíc březen 2021 a duben 2021 po 11 000 Kč měsíčně. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovanou dohodu o skončení nájmu bytu, na základě které byl nájemní vztah ukončen, v dohodě žalovaná zároveň uznala svůj dluh plynoucí z předmětné smlouvy na nájemném a zálohách za služby ve výši 22 000 Kč co do důvodu a výše. Uvedený dluh se žalovaná zavázala žalobci uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, na svůj dluh však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytové jednotky s [adresa] nacházející se v budově na adrese [adresa], stojící na pozemku st. p. [číslo] vše v katastrálním území Most II, obci [obec] /viz informace o jednotce na č. l. 32 spisu/. Žalobce a žalovaná podepsali dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, kterou se žalobce zavázal přenechat žalované byt [číslo] o velikosti 2 + 1 nacházející se v budově [adresa] stojící na pozemku [číslo] pro katastrální území Most II a obec Most (dále jen„ byt“). Žalovaná tento byt převzala a zavázala se hradit nájemné ve výši 7 500 Kč vždy k 25. dni daného kalendářního měsíce a zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 500 Kč. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] /viz nájemní smlouva ze dne [datum] na č. l. 13 – 15 spisu, předávací protokol ze dne [datum] na č. l. 16 spisu, předávací protokol k bytu ze dne [datum] na č. l. 17 spisu/. Účastníci podepsali dne [datum] dohodu o skončení nájmu bytu, na základě které se strany dohodly ukončit nájemní smlouvu, a to ke dni [datum]. Součástí dohody o skončení nájmu byl i závazek žalované uhradit dlužnou částku v celkové výši 22 000 Kč za neuhrazený nájem včetně služeb za měsíc březen a duben 2021 (2 x 11 000 Kč), a to nejpozději do [datum]. Žalovaná v písemné dohodě uvedený dluh uznala a zavázala se jej uhradit v celé výši /viz dohoda o skončení nájmu bytu na č. l. 18 spisu/. Žalované bylo za rok 2021 vystaveno vyúčtování ze dne [datum] za služby spojené s užíváním bytu, dle něhož činil nedoplatek k úhradě 2 139 Kč, jenž byl splatný ke dni [datum]. Z tvrzení žalobce plyne, že tento nedoplatek byl žalobcem na místo žalované včas uhrazen a s přihlédnutím k dohodě o skončení nájmu bytu uzavřené se žalovanou po ní tento nedoplatek nepožadoval /viz řádné vyúčtování zálohových plateb na č. l. 27 spisu, vyúčtování záloh za rok 2021 na č. l. 30 spisu, vyúčtování služeb spojených s bydlením na č. l. 31 spisu/. Zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalované výzvu k úhradě dluhu plynoucího z písemné dohody o skončení nájmu bytu, s upozorněním na možnost podání žaloby k soudu /viz výzva k zaplacení dlužné částky na č. l. 19 spisu a podací arch na č. l. 20 - 21 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobce a žalovaná podepsali dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, na základě které žalobce přenechal žalované byt a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 7 500 Kč a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč Smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. Účastníci se však dohodli na dřívějším ukončení nájemního vztahu ke dni [datum]. V dohodě o skončení nájmu bytu byl zahrnut i závazek žalované uhradit dlužnou částku v celkové výši 22 000 Kč za neuhrazený nájem včetně služeb za měsíc březen a duben 2021 (2 x 11 000 Kč), a to nejpozději do [datum]. Žalovaná v písemné dohodě uvedený dluh uznala a zavázala se jej uhradit v celé výši. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, aniž by za to žalobci cokoliv hradila. Žalovaná v řízení netvrdila, ani z provedených důkazů nevyplynulo, že by byt v uvedené době neužívala, popř. že by na svůj dluh cokoli uhradila. 6. Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 8. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 2053 odst. 1 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Dle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 12. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. S ohledem na shora uvedené, dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. Za situace, kdy totiž žalovaná vůči žalobci písemně uznala (posuzováno dle obsahu ve smyslu § 555 odst. 1 o. z.) dluh určený co do důvodu i výše, založila tímto svým jednostranným právním jednáním adresovaným žalobci vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se žalobce domáhá splnění takto utvrzeného závazku, resp. uznaného dluhu, spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalované. S ohledem na to, že však žalovaná při své pasivitě neexistenci dluhu netvrdila, nadto, aby ji prokázala, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 964/2003, příp. rozhodnutí téhož soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004). Mezi stranami bylo jednáno plnění ve splátkách, kdy celkový dluh měl být uhrazen nejpozději ke dni [datum]. Žalovaná v řízení netvrdila, že by na svůj dluh cokoliv uhradila. V souvislosti s uvedeným bylo proto žalobě v celém rozsahu vyhověno (výrok I. tohoto rozsudku). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 958,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 000 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 990 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 850 Kč ve výši 1 228,50 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 od