16 C 31/2022-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 36 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), která se zavázala poskytnout žalované bezhotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně z poskytnuté částky. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky nejpozději do [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde žalovaná zvolila požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti na kalkulátoru. Obsah smlouvy žalovaná potvrdila odesláním jedinečného elektronicky vygenerovaného SMS kódu. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací vyžádaných od žalované. Výše měsíčního čistého příjmu žalované, při zohlednění životního minima a jejích měsíčních závazků dostačovala pro splacení úvěru. Na základě těchto postupů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného smluvního úroku ve výši 36 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaná jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s jednorázovou splátkou ve výši [částka]. Úroková sazba měla činit 36 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru měl činit [částka] RPSN činilo 681,56 %. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalované, rodné číslo a číslo elektronického kódu [číslo] Smlouva neobsahovala podpis žalované. Smlouva obsahovala podpis právní předchůdkyně žalobkyně, resp. podpis jednatele společnosti. Na žalovanou byl veden bankovní účet č. [bankovní účet] /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 17 - 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet dne [datum] částku ve výši [částka] /viz potvrzení o platbě na č. l. 16 spisu, přehled plateb na č. l. 42 spisu, výpis z účtu a sdělení banky na č. l. 26 – 32 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do sedmi dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. Zásilka byla odeslána dne [datum] /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení] včetně seznamu a podacího lístku, Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 19, 20 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalované dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované výzvu k úhradě dluhu do sedmi dnů. Žalovaná netvrdila, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradila více, než uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalované, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Dle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalované poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši [částka], kterou právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, má povinnost vrátit částku odpovídající jistině, tj. ve výši [částka]. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byla vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů (tedy do [datum]), od následujícího dne