20 C 321/2021-55 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 21 880,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 880,15 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], ST [anonymizováno 7 slov] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů a prověřování bonity žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Je ponechána rezerva ve výši 10 % rozdílu s tím, že se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu a půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dle této smlouvy žalovaný čerpal úvěr ve výši 21 880,15 Kč se splatností do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu právní předchůdkyní žalobkyně a následně i předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o revolvingovém úvěru, ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroková sazba měla činit 11,75 % měsíčně a poplatek za čerpání 0 % z částky každého čerpání. RPSN činilo 279,29 %. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo ve výši 1 000 Kč měsíčně, podle toho, která z těchto dvou částek byla vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle této smlouvy připsány na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně. Celkový počet splátek měl záviset na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Smlouva neobsahovala žádné podpisy. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované. Na žalovaného byl veden bankovní účet č. [bankovní účet] /viz Smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 14 - 16 spisu, Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] na č. l. 17 – 20 spisu, Standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 11 – 13 spisu, informace o žádosti o úvěr na č. l. 24 spisu, výpis na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 3 750 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 700 Kč, dne [datum] částku 1 500 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 7 300 Kč, tj. celkem 34 750 Kč (právní předchůdkyně žalobkyně dále zaslala dne [datum] žalovanému přeplatek ve výši 105,44 Kč na účet žalovaného). Na tuto dlužnou částku žalovaný uhradil 24 991,45 Kč /viz potvrzení o platbě na č. l. 43 – 51 spisu, přehled plateb na č. l. 42 spisu a sdělení banky na č. l. 34 spisu/. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena zástupcem žalobkyně a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum] prostřednictvím poštovního doručovatele a doručena byla dne [datum] /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení], seznam postoupených pohledávek na č. l. 22 – 23 spisu, Oznámení o postoupení pohledávky včetně Výzvy k úhradě před podáním žaloby na č. l. 25 spisu, podací lístek na č. l. 26 spisu, sledování zásilek na č. l. 53 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovanému v období od [datum] do [datum] částku 34 855,44 Kč (právní předchůdkyně žalobkyně dále zaslala dne [datum] žalovanému přeplatek ve výši 105,44 Kč na účet žalovaného, tj. žalovaný celkem čerpal částku ve výši 34 855,44 Kč). Žalovaný na dlužnou částku uhradil 24 991,45 Kč. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dluhu do tří dnů. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat. 7. Dle článku 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 593/2008, ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dále jen„ nařízení Řím I“, se vztah mezi postupitelem a postupníkem při postoupení pohledávky vůči jiné osobě, řídí podle práva, které se na základě tohoto nařízení použije na smlouvu mezi postupitelem a postupníkem. Dle odst. 2 téhož článku právo, jímž se řídí postoupená pohledávka, určuje převoditelnost pohledávky, vztah mezi postupníkem a dlužníkem, podmínky, za kterých může být postoupení uplatněno vůči dlužníkovi, a zprošťující účinek dlužníkova plnění. Dle článku č. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. 8. Dle článku 1 odst. 1 věta prvá nařízení Evropského parlamentu a Rady, (ES) č. 864/2007, ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), dále jen„ nařízení Řím II“, se vztahuje toto nařízení na mimosmluvní závazkové vztahy občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů. Dle článku 2 odst. 1 nařízení Řím II zahrnuje pro účely tohoto nařízení škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Dle článku 10 odst. 3 nařízení Ří