20 C 328/2021-62 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnického práva k pozemku specifikovanému ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. st. [číslo], o výměře 202 m2, jehož součástí je stavba [adresa], nacházející se v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ pozemek parc. č. st. [číslo]“). Žalovaná je vlastníkem žalovaného pozemku parc. č. st. [číslo]. Žalobce a jeho právní předchůdci dlouhodobě užívali pozemek žalované, na tomto hospodařili a starali se o něj, neboť se důvodně domnívali, že se tento pozemek nachází ve výlučném vlastnictví žalobce, resp. jeho předchůdců. Dne [datum] rozhodla žalovaná o prodeji části původního pozemku (odpovídající v současnosti žalovanému pozemku) právní předchůdkyni žalobce paní [jméno] [příjmení]. Na základě tohoto rozhodnutí zajistil manžel paní [příjmení] veškeré právní formality s žalovanou, o čemž následně paní [příjmení] informoval, tj. že je vše vyřízeno a žalovaný pozemek je jejich. Kopií kupní smlouvy, k jejímuž uzavření mělo dojít bezprostředně po rozhodnutí zastupitelstva (tj. do konce roku 1994) však žalobce nedisponuje. Právní předchůdci žalobce se od tohoto okamžiku důvodně domnívali, že jsou právoplatnými vlastníky žalovaného pozemku, došlo k připlocení žalovaného pozemku, byl obhospodařován a nakládali s ním jako s vlastním. Dne [datum] přešlo vlastnické právo k žalovanému pozemku na otce žalobce, pana [jméno] [celé jméno žalobce], který vycházel ze sdělení paní [příjmení] a jejího zesnulého manžela v tom smyslu, že součástí domu je i žalovaný pozemek, který tvořil funkční celek. Pozemky byly společně oploceny. Obdobně se k žalovanému pozemku chovala paní [jméno] [příjmení], která však byla v průběhu roku 2007 upozorněna žalovanou, že žalovaný pozemek se nenachází v jejím vlastnictví a že žalovaná pouze umožnila jej užívat. V roce 2007 proto přistoupila k žádosti o odkoupení žalovaného pozemku do svého osobního vlastnictví. V roce 2007 nevyhledala právní pomoc a přistoupila na informaci, že není vlastníkem žalovaného pozemku. Ve snaze zachovat své vlastnické právo k žalovanému pozemku, se pokusila pozemek získat za úplatu. Žalovaná do roku 2007 neprojevila zájem o žalovaný pozemek, neprováděla jeho údržbu a neužívala. Ničeho nenamítala ani proti oplocení žalovaného pozemku. V období od [datum] do [datum] tak došlo k vydržení vlastnického práva k žalovanému pozemku. Žalobce nabyl vlastnické právo ke svému pozemku na základě kupní smlouvy v roce 2021, domníval se však, že tím nabývá vlastnické právo i k sousednímu pozemku, který je zapsán ve vlastnictví žalované. Smlouva byla připravena advokátem, a proto sousední pozemek nebyl do smlouvy zařazen. Jelikož si žalobce nebyl vědom, jakým způsobem jsou pozemky v katastru nemovitostí uvedeny před uzavíráním smlouvy, katastr nemovitostí nekontroloval, nesdělil ani advokátovi, aby tento pozemek rovněž do smlouvy zařadil. Žalobce se stále domníval, že pozemky tvoří funkční celek. O skutečnosti, jakým způsobem jsou pozemky v katastru nemovitostí zapsány, se dozvěděl až ve chvíli, kdy chtěl nemovitost rekonstruovat, kontaktoval architekta a až v této souvislosti danou skutečnost zjistil. [příjmení] se proto na žalovanou s nabídkou odkupu daného pozemku, což však žalovaná odmítla. V rámci rodiny se vždy tvrdilo, že veškeré pozemky, patří do rodiny, tuto informaci měl žalobce od své babičky [jméno] [příjmení]. Tuto skutečnost se domníval i přesto, že v roce 2007 byla paní [jméno] [příjmení], což je teta žalobce, upozorněna žalovanou na skutečnost, že předmětný pozemek je v katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví žalované. Žalobce se totiž o této komunikaci mezi paní [jméno] [příjmení] a žalovanou dozvěděl až v rámci jednání o případném odprodeji pozemku mezi žalobcem a žalovanou. Původní kupní smlouvu uzavřenou v roce 1994 nemá žalobce k dispozici, neví, tedy ani kdo byly smluvní strany této smlouvy, domnívá se, že kupujícími byli manželé [příjmení] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Předmětem byl nákup daného pozemku p. č. st. [číslo], o čemž byl žalobce svou babičkou informován, přesné datum uzavření smlouvy neví. Bylo to však někdy bezprostředně poté, kdy obec rozhodla o prodeji pozemku. Tato kupní smlouva nebyla nikdy do katastru nemovitostí zapsána. Žalobce neví, z jakého důvodu k tomuto zápisu nedošlo a neví to ani jeho babička paní [jméno] [příjmení], ani nikdo z rodiny. Podrobnější informace o darovací smlouvě z roku 1996 žalobce nemá. [jméno] smlouvou byl darován rodinný dům včetně obou pozemků tvořící jeden funkční celek, žalobce nemá povědomí, kdo tyto nemovitosti daroval, tj. zda to byli manželé [celé jméno žalobce] či pouze paní [jméno] [příjmení]. Stejně je to i v případě darovací smlouvy v roce 2000 O odprodeji nemovitostí žalobce se svou tetou komunikoval v roce 2021, neboť chtěl nemovitost zrekonstruovat, bydlel tam a bydlí se svou rodinou. Dohodli se tedy na podmínkách odprodeje. Teta mu nic bližšího k těmto pozemkům nesdělovala. Kupní cena byla určena dohodou v rámci rodiny, nevypracovával se tam žádný odborný posudek. Žalobce si již od svého dětství myslel, že veškeré pozemky patří rodině, stejně tak si to pamatoval i jeho otec. Když se o této skutečnosti žalobce dozvěděl, mluvil o tom se svou tetou paní [jméno] [příjmení], která mu sdělila, že v návaznosti na uzavření této kupní smlouvy má informaci od žalované, že si předmětný pozemek vyžádá zpět, což jí překvapilo. Nájemní smlouva na daný pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na žalovanou nebyla nikdy uzavřena. [příjmení] [příjmení] se domnívala, že v budoucnu bude pozemek p. č. st. [číslo] včetně stavby odkoupen žalovanou. [příjmení] [příjmení] nemá právní vzdělání, této problematice nerozuměla, a proto žalobci sdělila, aby se v dané věci obrátil na advokáta, za ní tyto otázky řešil její přítel, který právní vzdělání má, resp. se v této problematice pohybuje. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala s tím, že žalovaná se stala vlastníkem pozemku ze zákona a je majetkem v evidenci obce. Tento údaj o vlastnictví obce je uveden ve veřejně dostupném rejstříku pro každou osobu. Z kupní smlouvy je zřejmé, jaký konkrétní pozemek žalobce nabyl. Není z této kupní smlouvy patrný jakýkoliv náznak o převodu i související zahrady. Tvrzení žalobce o tom, že se domníval, že nabývá i pozemek žalované, jsou pouze účelová. Žalobce si jistě v katastru nemovitostí ověřil, jaké pozemky skutečně nabývá. Pouze případné rozhodnutí obce o uvažovaném prodeji předmětného pozemku právnímu předchůdci žalobce nemohlo bez dalšího znamenat převod vlastnického práva. K převodu vlastnického práva je nutné uzavřít smlouvu a učinit vklad do katastru nemovitostí. Takový záměr by rovněž musel být obcí zveřejněn. Žádný z těchto úkonů učiněn nebyl. Žalobce nemůže žádnou takovou kupní smlouvou disponovat, neboť žádná taková kupní smlouva neexistuje. Pozemek nadále užívala se souhlasem žalované paní [jméno] [příjmení], jakož i další vlastníci pozemku. K oplocení pozemku ze strany paní [příjmení] došlo se souhlasem žalované. Žádosti paní [jméno] [příjmení] o koupi pozemku svědčí o jejím vědomí, že pozemek nevlastní, že jej pouze užívá se souhlasem žalované. To, že žalovaná nechala pozemek oplotit právními předchůdci žalobce a užívat jej, tak byla pouze její dobrá vůle, která je nyní žalobcem zneužívána. Žalovaná tento souhlas udělila zejména ve vztahu k paní [jméno] [příjmení] a zachování dobrých sousedských vztahů. Právní předchůdci žalobce tak ani nikdy neplatili daň z této nemovité věci. [obec] víra právních předchůdců žalobce spočívala pouze v tom pozemek užívat, nikoliv že by se mohli domnívat, že jej vlastní. V dané věci tak nelze shledat oprávněnost držby. 3. Z provedených listinných důkazů a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: V katastru nemovitostí je evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 202 m2, druh pozemku zastavěná stavba a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] (dále jen„ pozemek parc. č. st. [číslo]“) žalobce. S tímto pozemkem bezprostředně sousedí pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 250 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití společný dvůr (dále jen„ pozemek parc. č. st. [číslo]“), jehož vlastníkem je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná obec. Vlastnictví žalované bylo zapsáno na základě souhlasného prohlášení o nabytí vlastnictví (zák. č. 172/1991 Sb.) ze dne [datum]. Oba pozemky spolu sousedí, bezprostředně na sebe navazují a mají rovný pravidelný tvar /viz informace o pozemku na č. l. 19 - 22 spisu, výpis z registru ekonomických subjektů na č. l. 23 spisu, výpis z katastru nemovitostí na č. l. 41 spisu a shodná tvrzení účastníků/. Pozemek parc. č. st. [číslo] je oplocen a obhospodařován žalobcem, resp. předchozími zapsanými majiteli sousedního pozemku /viz dvě fotografie pozemky a shodná tvrzení účastníků/. Obecní úřad Ovčáry vydal dne [datum] rozhodnutí, v němž uvedl, že obecní zastupitelstvo žalované na svém jedn