9 C 56/2021-64 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce (spotřebitelském úvěru) [číslo] na základě které jí bylo poskytnuto peněžité plnění ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka], poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatkem za životní pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne [datum]. Žalovaná do podání žaloby uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. 3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí poskytla finanční hotovost ve výši [částka]. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměnou za administrativní činnosti ve výši [částka], poplatkem za hotovostní týdenní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatkem za životní pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka], a to v 58 týdenních splátkách po [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit [částka], přičemž RPSN dle smluvních podmínek činilo 75,72 % /viz smluvní podmínky na č. l. 20-21 spisu/. Žalovaná v žádosti o úvěr, tzv.„ kartě zákazníka“, v rámci zkoumání bonity klienta uvedla, že žije v nájmu v samostatné domácnosti. Dále uvedla, že je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. s čistým měsíčním příjmem [částka]. Pokud jde o zápůjčky a úvěry, žalovaná uvedla, že má u právní předchůdkyně žalobkyně, aktivní půjčku, přičemž v kolonce měsíční splátky byla uvedena částka ve výši [částka] a dále uvedla, že má jeden další aktivní úvěr/zápůjčku s pravidelnou měsíční splátkou ve výši [částka]. Mezi pravidelné měsíční výdaje žalovaná zahrnula částku [částka] jako výdaje na nájem a inkaso, částku [částka] jako výdaje domácnosti, a částku [částka] na splátky úvěrů/zápůjček. Celkové výdaje žalované právní předchůdkyně žalobkyně spočetla na částku [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně tak vyšla z použitelného příjmu ve výši [částka] (rozdíl mezi příjmy a výdaji) /viz karta zákazníka na č. l. 18-19 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem [částka] /viz nesporované tvrzení žalobkyně/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 23-26 spisu, včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 27 spisu/, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 28 spisu/, který jí byl odeslán dne [datum] /viz podací lístek na č. l. 29 spisu/. Před podáním žaloby byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 30-31 spisu/, který jí byl odeslán téhož dne/viz podací lístek na č. l. 32 spisu/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od [datum] do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ či„ ZoSÚ“), zejména podle následujících ustanovení 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 9. Dle § 9 odst. 1 poslední věty ZoSÚ věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 12. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Soud uzavřel, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala a vyhodnotila řádně a s odbornou péčí, když nevznikly pochybnosti o věrohodnosti údajů, zaznamenaných v zákaznické kartě ani o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně k ověření informací, získaných od žadatele vyžádala příslušné dokumenty, které tyto potvrdily. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. 1. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] vrátit v 58 týdenních splátkách společně s celkovými náklady včetně pojištění ve výši [částka]. Pokud jde o částku [částka] představující odměnou za administrativní činnosti a částku [částka] představující poplatek za hotovostní týdenní inkaso splátek, tyto lze považovat z hlediska jejich skutečné povahy za skryté úroky. Úrok obecně představuje úplatu za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, přičemž za ostatní náklady lze považovat právě administrativní náklady (náklady na zpracování úvěru) a poplatek za hotovostní inkaso. Rozdělení částek, jež má spotřebitel celkem zaplatit, do různých kategorií, je fakticky snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši [částka] posoudil jako celkový úrok. Výše sjednaného úroku činí 74 % výše z poskytnuté jistiny, roční procentní sazba pak činí zhruba 88,14 %. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Neodpovídá obecně uznávaným