10 C 44/2023-73 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení 53 383,26 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 62 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 14,40 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 290,87 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 62 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovanou částku 53 383,26 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 51 883,26 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 1 500 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 814,90 Kč kapitalizováno ke dni [datum] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 795,30 Kč kapitalizováno ke dni [datum], a následně běžícího zákonného úroku z prodlení od [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal při nařízeném jednání postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti řádně předvolaných účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 62 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet dle obchodních podmínek a sazebníku v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 290,87 Kč /viz smlouvu o úvěru na č. l. 11-13 spisu, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku v elektronické evidenci CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 62 000 Kč /viz výpis z účtu na č. l. 25a Žalovaný se splácením splátek dostával do prodlení, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni [datum] splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 17 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 18 a shodně č. l. 51 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb uhradil), nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu /viz platební historie na č. l. 49-50 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně tvrdila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného individuálně výpočtem disponibilní částky tak, že od příjmů odečetla splátkové výdaje, nesplátkové výdaje a ostatní deklarované výdaje a při výpočtu počítala s částkou životního minima. Ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že čistý příjem žalovaného činí 21 426 Kč měsíčně, který ověřila z běžného účtu vedeného u žalobkyně (za období od března 2019 až července 2019), dále uvedla, že žalovaný pracuje od [datum] na základě smlouvy na dobu neurčitou jako dělník/řemeslník u [právnická osoba] Thermal Technology C, avšak k tomu doklady nepředložila. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, čistý měsíční příjem domácnosti je 70 000 Kč, přičemž na nákladech na bydlení se podílí v 30,61 % a nevyživuje žádné osoby. Výdaje žalovaného se skládají dle doložených podkladů z dosavadních interních splátek úvěrů vůči žalobkyni ve výši 11 239,07 Kč a ostatních výdajů ve výši 0 Kč /viz hodnocení klienta na č. l. 14-16 a shodně [číslo], výpisy z běžného účtu na č. l. 36-45 V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti k doplnění tvrzení a k nim označení důkazů, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Žalobkyně vyšla při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr pouze z jeho osobního prohlášení o jeho majetkových a výdělkových poměrech. Takový postup žalobkyně však nesplňuje znaky odborné péče, neboť ta předpokládá, že žalobkyně tvrzení žalovaného řádně ověří, což se v daném případě nestalo (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V řízení bylo sice prokázáno, že žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů (z výpisu z běžného účtu), ovšem žalobkyně dostatečně neověřovala výdaje žalovaného. Žalobkyně vyšla jen z tvrzených informací žalovaného o jeho výdajích, a to ještě neúplných. Žalovaná uvedla, že jeho ostatní výdaje činí 0 Kč, přičemž uvedl, že se podílí na nákladech na bydlení v 30,61 %. Žalobkyně nezkoumala další výdaje žalovaného, např. výdaje za dopravu apod.). Pouhé doplnění informací do formuláře bez dalšího ověření, není možné podle soudu považovat za posouzení úvěruschopnosti na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně měla dle názoru soudu zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr o to pečlivěji, když žalovaný již měl vůči žalobkyni dluhy. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalovaný nemohl být schopen řádně splácet předmětný dluh. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla tedy žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. 16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelskéh