10 C 60/2023-24 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení 24 510 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 400 Kč. Žalobkyně žalované jistinu zápůjčky poskytla, žalovaná však nedodržela řádně podmínky pro splácení, když jistinu spolu s poplatkem neuhradila do data splatnosti dne [datum]. Žalovanou částku 24 510 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 400 Kč a smluvní pokuta ve výši 4 110 Kč, příslušenství se skládá z účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (5× 500 Kč) a zákonného úroku z prodlení z částky 20 400 Kč (jistiny a poplatku) od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání, ke kterému se žádný z řádně předvolaných účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů (podle stavu ke dni rozhodnutí soudu). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 400 Kč, a to nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly dle bodu 2.4 smlouvy smluvní pokutu konkrétně ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč kapitalizovanou ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky ([datum]) do podání žaloby ([datum]), a dále náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) ve výši 500 Kč/výzva (max. 5 výzev) dle čl. 2 smlouvy /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 9-10 spisu včetně všeobecných obchodních podmínek v elektronické evidenci [příjmení] a upomínky na č. l. 11-14 Žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy totožnost žalované pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby /viz výpis na č. l. 8 Žalované byla poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč převodem na její bankovní účet, avšak žalovaná svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz potvrzení o platbě na č. l. 7 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou dne [datum] /viz předžalobní upomínku na č. l. 15 Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokázala. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin (nedoložení deklarované karty zákazníka spolu s dokumenty vyžádaných od žalované). K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o zápůjčce (která je současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala žalobkyně žalované jistinu a žalované měla vzniknout povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem a příslušenstvím vrátit, smlouva o zápůjčce však nebyla platně sjednána. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o zápůjčce neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na jakékoliv další plnění vyplývající ze smlouvy, ať již ve formě sjednaných úroků (poplatku za uzavření), ani na jiné poplatky (smluvní pokuty, poplatky za odeslané výzvy – účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením). Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních úroků a smluvní pokuty zamítl. 16. Soud zcela nevylučuje, že by k prokázání tvrzení ohledně dostatečného zkoumání úvěruschopnosti mohlo ve výjimečných případech postačit toliko předložení řádně vyplněné karty zákazníka, pakliže by soud neměl pochyb ohledně komplexnosti a správnosti všech uvedených údajů, jakožto i skutečnosti, že žalobkyně tyto údaje v době uzavírání smlouvy ověřovala (např. nahlédnutím do žalovanou předložených listin). Žalobkyně se však vystavuje riziku, že soudu tato tvrzení nebudou postačovat, a tudíž s ohledem na neudržení důkazního břemena při nepředložení ověřovaných listin (či jiných důkazních prostředků) dospěje k závěru o nesplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 17. Soud k výše uvedenému do