11 C 84/2022-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 9 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 220,75 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč. Protože žalovaný ani ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. k datu [datum], neuhradil ničeho, požaduje žalobkyně úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru a úroku z úvěru v celkové výši 5 220,75 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je dlužník v prodlení. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena ke dni podání žaloby, tj. ke dni [datum], ve výši 9 423 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které vystupovala jako věřitel a žalovaný jako klient. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout neúčelový, spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 9 000 Kč. Úroková sazba měla činit 0,9 % denně z vypůjčené částky. RPSN činilo 1732,09 %. Úvěr měl být splacen ve třech sjednaných splátkách. Smlouva neobsahovala podpis žalovaného. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalovaného bez uvedení vlastnoručního podpisu, jeho rodné číslo a IP adresa. Na žalovaného byl veden bankovní účet č. [bankovní účet] /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 - 9 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10 – 11 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému [příjmení], dotazník na č. l. 12 spisu, faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na č. l. 13 spisu/. Žalovaný zaslal ze svého účtu č. [bankovní účet] dne [datum] na účet žalobkyně č. [bankovní účet] verifikační platbu ve výši 1 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně na výše specifikovaný účet žalovaného platbu ve výši 9 000 Kč /viz výpis z bankovního účtu na č. l. 14 - 16 spisu a sdělení banky na č. l. 30 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do sedmi dnů. Zásilka byla odeslána dne [datum] prostřednictvím poštovního doručovatele /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 17 spisu, podací arch na č. l. 18 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 9 000 Kč. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dluhu do sedmi dnů. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně. 6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy (např. ve spojení s verifikační platbou). Nadto ani nebylo prokázáno, že žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho příjmy a výdaje. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Dle ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 8. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Po provedeném dokazování a při aplikaci shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Jelikož nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 9 000 Kč, kterou žalobkyně odeslala na účet žalovaného, danou věc dle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravující bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, a to ve výši 9 000 Kč. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by se a kdy výzva k úhradě dlužné částky zaslaná žalobkyní dostala do dispozice žalovaného, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení žaloby. Žalovanému byla zanechána na trvalé adrese výzva k vyzvednutí zásilky obsahující mj. žalobu dne [datum], tohoto dne se tedy žalovaný mohl prokazatelně poprvé o dluhu dozvědět. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která uplynula dne [datum]. Od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 13. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než ve zbylé části nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 5 220,75 Kč, smluvní pokuty a úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data, zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku). 14. Soud k uvedenému nad rámec dodává, že, i kdyby bylo uvažováno o uzavření tvrzené smlouvy o úvěru (což s ohledem na neprokázaný projev vůle žalovaného učinit nelze), žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, když není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věři