12 C 152/2023-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne [datum], v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 589 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru pomocí prostředků na dálku s tím, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, poté zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru právní předchůdkyni žalobkyně, která po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do veřejně dostupných databází nebankovního registru, registru CRIF, do seznamu exekucí, do registru Creditinfosolutions a European United Credit Bureau, zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru, který byl ze strany žalovaného schválen verifikačním kódem [číslo] zaslaným mu ve formě SMS. Na základě takto uzavřené smlouvy žalovaný úvěr ve výši 15 000 Kč čerpal dne [datum] převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit příslušný úvěr spolu s poplatkem ve výši 6 145,16 Kč a úrokem ve výši 443,84 Kč nejpozději dne [datum], tuto povinnost však žalovaný nesplnil. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině částku 15 000 Kč, žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč, úrok v kapitalizované výši 443,84 Kč a dále běžící zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi původní věřitelkou [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalovaný se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání procesně korektním způsobem doručeno. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a nepožádala o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení, kdy tak mohl vycházet pouze ze založených listin. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], ze kterého předtím žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč a s úrokem ve výši 443,84 Kč uhradit nejpozději do [datum] /viz smlouvu o úvěru na č. l. 7-10 spisu, potvrzení o platbě na č. l. 12, 13 spisu, formulář pro standardní informace na č. l. 17-19 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a současně vyzván k úhradě dluhu /viz smlouva o postoupení pohledávek dostupná v systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 11 spisu, podací lístek na č. l. 14 spisu, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 16 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, ve které by se právní pře