12 C 333/2023-21 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se žalobou soudu doručenou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení 50 162 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z žalované částky od [datum]. K odůvodnění svého nároku uvedl, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o provedení práce, na základě které žalovaná vykonávala pro žalobce závislou práci na pozici asistent prodeje, a to od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou dále uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti a schodku na svěřených hodnotách. V rámci inventury byl ve stavu zboží zjištěn rozdíl a dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o uznání dluhu, kterou žalovaná dluh ve výši 50 162 Kč z titulu krádeže zboží uznala s tím, že dluh uhradí do [datum]. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne [datum] žalobce uzavřel s žalovanou dohodu o provedení práce, kterou se žalovaná zavázala dle potřeb žalovaného pro žalobce vykonávat v období od [datum] do [datum] práci asistenta prodeje s místem výkonu práce v místě [anonymizováno] s tím, že rozsah výkonu práce nepřekročí 300 hodin za kalendářní rok. Článkem II. dohody o provedení práce se žalobce zavázal žalované za vykonanou práci uhradit odměnu ve výši 120 Kč/hodinu /viz dohoda o provedení práce na č. l. 8 spisu/. Dne [datum] žalobce s žalovanou dále uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, kterou žalovaná převzala odpovědnost za schodek vzniklý na hodnotách svěřených k vyúčtování a na hodnotách, který je součástí inventurního soupisu, jakož i za hodnoty stejného druhu, které později v době výkonu své funkce převezme a žalobce se dohodou o hmotné odpovědnosti zavázal vytvářet žalované přiměřené pracovní podmínky k řádnému výkonu práce spojené s odpovědností a odstraňovat zjištěné závady, na které jej zaměstnanec (žalovaná) upozorní /viz dohoda o hmotné odpovědnosti na č. l. 7 spisu/. Dne [datum] žalovaná písemně uznala dluh vůči žalobci ve výši 50 162 Kč z titulu krádeže zboží na trafice FENIX s tím, že se žalovaná současně zavázala dluh žalobci uhradit do [datum] /viz uznání dluhu na č. l. 10 spisu/. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzva na č. l. 6 spisu, podací arch na č. l. 5 rub/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“). 6. Podle § 3 zákoníku práce závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. 7. Podle § 75 odst. 1 zákoníku práce rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce 8. Podle § 77 odst. 1 zákoníku práce dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. 9. Podle § 250 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. 10. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. 11. Podle § 252 odst. 4, 5 zákoníku práce musí být Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty uzavřena písemně. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. 12. Podle § 257 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. 13. Podle § 259 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, povinen nahradit tuto škodu v plné výši. 14. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná byla od [datum] do [datum] v pracovněprávním vztahu k žalobci, se kterým dne [datum] sjednala dohodu o hmotné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Žalobce zjistil schodek na zboží, které byla žalovaná povinna vyúčtovat ve výši 50 162 Kč. Žalobce vyčíslenou škodu uplatnil vůči žalované, která odpovědnost za škodu ve výši 50 162 Kč dne [datum] výslovně uznala. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu škody, která mu vznikla zaviněným jednáním žalované na zboží, za které nesla žalovaná odpovědnost. Za situace, kdy žalobce prokázal hmotnou odpovědnost žalované za svěřené zboží k vyúčtování a vznik škody na takových hodnotách, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění svých povinností právě na straně žalované. Na ní bylo, aby tvrdila a samozřejmě i prokázala, kdy a jak škodu žalobci uhradila, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 494,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2 007 Kč, a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), a to za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty ve výši 50 162 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý úkon právní služby ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 167,20 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.