15 C 198/2023-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 26 224 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný s žalobkyní dne [datum] uzavřel smlouvu o nájmu [číslo] jejímž předmětem byl mobilní telefon iPhone 11 128FB [příjmení], výrobní číslo SHCVF64E6N73F s pořizovací cenou ve výši 15 694,63 Kč. Žalobkyně se smlouvou zavázala žalovanému poskytnout k užívání předmět nájmu a žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 825 Kč splatné dopředu tak, že první nájemné bylo splatné v pracovní den následující po dni akceptace měsíce. Doba nájmu byla sjednána na 24 měsíců. Strany smlouvy si dále smlouvou sjednaly, že v případě, že žalovaný řádně a včas nevrátí předmět nájmu, pohledávka pronajímatele (žalobkyně) zahrnuje též běžnou tržní cenu předmětu nájmu. Pro případ porušení povinností ze smlouvy ze strany žalovaného si strany smlouvy sjednaly právo žalobkyně uplatnit smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každé pronajaté zařízení. Žalovaný předmět nájmu převzal dne [datum] avšak na nájmu ničeho neuhradil. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila s účinky ke dni doručení dopisu a současně vyzvala žalovaného k vrácení předmětu nájmu. Žalovaný na dlužném nájmu ničeho neuhradil ani nevrátil předmět nájmu, proto mu byla dlužná částka zvýšena o 3 924 Kč představující běžnou tržní cenu předmětu nájmu. Žalovaná částka ve výši 26 224 Kč sestává z částky 23 724 Kč představující neuhrazené splátky ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 2 475 Kč, budoucí splátky nájemného ve výši 17 325 Kč, zůstatkovou cenu nevráceného zařízení ve výši 3 924 Kč (stanovena jako cena, za kterou lze předmět nájmu v okamžiku uplynutí doby nájmu prodat) a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Příslušenství tvoří úrok z prodlení v běžící výši 8,25 % ročně, patrné z výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o nájmu [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému předmět nájmu, a to nové zařízení iPhone 11 128GB [příjmení], výrobní číslo SHCVF64E6N73F a žalovaný se zavázal žalobkyni hradit měsíční nájemné ve výši 825 Kč, splatné vždy 15. každého kalendářního měsíce dopředu. Žalovaný se dále smlouvou zavázal, že ke dni uplynutí doby nájmu vrátí předmět nájmu žalobkyni. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Účastníci si smlouvou pro případy uvedené v obchodních podmínkách ujednali smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za každé pronajaté zařízení. Podle čl. 10 obchodních podmínek se za porušení smlouvy mimo jiné považuje situace, kdy nájemce neuhradí jakoukoliv platbu, kdy při porušení smlouvy může pronajímatel (žalobkyně) mimo jiné odstoupit od smlouvy, požádat nájemce o vrácení předmětu nájmu, vymáhat neuhrazené částky podle nájemní smlouvy, požadovat smluvní pokutu /viz smlouva na č. l. 7 spisu, opis dokladu totožnosti na č. l. 8 spisu, přihláška k pojištění na č. l. 12 spisu, obchodní podmínky na č. l. 26-32 spisu/. Žalobkyně pořídila předmět nájmu v kupní ceně 18 991 Kč (15 694,63 Kč bez DPH) od společnosti [právnická osoba], [IČO] /viz faktura [číslo] na č. l. 9 spisu/. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na nájmu ve výši 500 Kč fakturou č. VF1 [číslo] se splatností dne [datum] /viz faktura na č. l. 10 spisu/. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením nájemného, které neuhradil ani přes výzvu žalobkyně, žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužného a budoucího nájmu, poplatku za vymáhání a smluvní pokuty a dále k vrácení předmětu nájmu s poučením, že pokud žalovaný předmět nájmu nevrátí, tak žalobkyně bude požadovat také uhrazení zůstatkové hodnoty předmětu nájmu /viz upomínka na č. l. 11 spisu, odstoupení od smlouvy na č. l. 15 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínka na č. l. 16 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by předmětný dluh uhradil, nebo že by zanikl z jiného důvodu, tato skutečnost nevyšla najevo ani z provedených důkazů. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 6. Podle § 1724 odst. 1 o. z. strany smlouvou projevují vůli zřítit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy 7. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 8. Podle § 2316 odst. 1 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle § 2316 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. 10. Podle § 2319 odst. 2 o. z. nájemce platí nájemné, dokud neoznámí pronajímateli poškození věci, pro které věc nemůže řádně užívat, anebo ztrátu nebo zničení věci; stejně tak platí nájemné, dokud je v prodlení s vrácením věci. 11. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 12. Podle § 2002 odst. 2 o. z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. 13. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. 14. Podle § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o podnikatelském pronájmu movité věci, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k užívání předmět nájmu a žalovaný se zavázal hradit nájemné. Žalobkyně předmět nájmu žalovanému předala, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu nájmu, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy nevrátil předmět nájmu, proto žalobkyni vznikl nárok nejen na uhrazení dlužného a budoucího nájmu, ale také na zaplacení zůstatkové ceny nevráceného předmětu nájmu a sjednané smluvní pokuty. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dlužnou kupní cenu uhradil, nebo že dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 17. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 650 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 050 Kč a paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč v podobě předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanské