15 C 227/2023-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 26 780 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalovaný se kromě uvedení identifikačních údajů sekundárně jednoznačně identifikoval tím, že zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovanou částku 26 780 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem 4 980 Kč a částka ve výši 1 800 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 980 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. V rámci příslušenství žalobkyně uplatnila úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 980 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků řízení, neboť žalovaný ač byl k jednání dne [datum] procesně korektním způsobem předvolán se k jednání bez včasné a řádné omluvy nedostavil a žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 200 Kč a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím služby BankID a úvěruschopnost žalovaného ověřila příjmy žalovaného dle výpisu příjmových transakcí na účtu žalovaného /viz smlouvu o úvěru na č. l. 10-11 spisu, informace o úvěru na č. l. 12-13 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 15 spisu, identifikované příjmy na č. l. 16 spisu, BankID výpis na č. l. 17 spisu, všeobecné obchodní podmínky, sazebník, obecné principy posuzování a filozofie společnosti, souhlas se zpracováním osobních údajů, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, vše uložené v systému CEPR/. Ke schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně zjistila, že jeho příjmy jsou ve výši 26 890 Kč, kdy vypočítala minimální měsíční výdaje ve výši 4 500 Kč. Žalobkyně také ověřovala, zda žalovaný je veden jako dlužník v registrech /viz výpis posouzení úvěruschopnosti na č. l. 14 spisu/ Žalobkyně žalovanému jistinu úvěru poskytla postupně, a to dne [datum] ve výši 3 000 Kč, dne [datum] ve výši 1 700 Kč, dne [datum] ve výši 2 100 Kč, 2 200 Kč a 2 100 Kč, dne [datum] ve výši 2 100 Kč, dne [datum] ve výši 1 500 Kč, 2 000 Kč, 1 000 Kč, 1 000 Kč, a dne [datum] ve výši 1 300 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], avšak žalovaný svůj dluh neuhradil řádně a včas /viz přehled bankovních transakcí na č. l. 18 spisu, sdělení banky + výpis z účtu na č. l. 27-33 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní upomínku + podací lístek na č. l. 19-20 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 13. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají