16 C 289/2023-39 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 14 975,52 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši 40 000 Kč v den uzavření smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 34 368 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 74 368 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku ve 14 měsíčních splátkách ve výši 5 312 Kč, přičemž poslední splátku měl uhradit dne [datum]. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 17 032 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 32 004,27 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 078,5 Kč, na kapitalizovaném úroku 26 410,23 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč a na smluvní pokutě 2 624,35 Kč. Žalobkyně dále nárokuje zákonný úrok z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 40 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši 5 312 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok ve výši 3 851 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3 717 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši 7 200 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 74 368 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 %, RPSN činilo 272,44 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku 17 032 Kč/viz smlouva o úvěru na č. l. 14 spisu, výpis z obchodního rejstříku v systému ISAS, informace o úvěru a přehled splátek na č. l. 15 spisu, výpis úkonů na č. l. 16 spisu/. Žalovaný dne [datum] rovněž podepsal žádost o úvěru, v níž je uvedeno, že je zaměstnaný od [datum], pobírá měsíční mzdu ve výši 20 377 Kč, další měsíční příjem měl z nemocenské ve výši 4 233 Kč, celkové měsíční příjmy tak činily 24 610 Kč. Měsíční výdaje na bydlení a energie činily 3 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady činily 6 750 Kč, dále měsíční splátky stávajících půjček činily 3 320 Kč, celkem tedy 13 070 Kč. Žalovanému zbýval použitelný příjem ve výši 11 540 Kč Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatními páskami za období květen, červen a červenec roku 2021 a pracovní smlouvou uzavřenou na dobu určitou od [datum] do [datum] se společností [právnická osoba] Dále uvedl, že má střední vzdělání, bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádnou vyživovací povinnost. /viz žádost o úvěr na č. l. 17 spisu, pracovní smlouva na č. l. 30 spisu, výplatní pásky na č. l. 31, 32 spisu, nájemní smlouva na č. l. 32, 33 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne [datum] s žalobkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] /viz Smlouva o postoupení pohledávek v systému ISAS, výpis z OR v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Naposledy byla žalovanému dne [datum] odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit nejpozději do [datum] /viz výzvy a předžalobní výzva na č. l. 20-22 spisu, podací lístky na č. l. 23, 24 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh cokoliv dalšího uhradil. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se chtěl zavázat, že tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud však nedospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. 6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právníh