18 C 286/2022-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na vyklizení nemovitostí patrných z výroku prvého tohoto rozsudku. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitých věcí a s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaný nemovitosti užíval. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s možností prolongace. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 21 519 Kč splatné k 28. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však v období první prolongace smlouvy, tj. od [datum] řádně nájemné nehradil a na urgence ze strany žalobkyně nereagoval. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] předávací protokol s tím, že nemovité věci měli být předány do [datum], což však žalovaný nesplnil a v nemovitostech dále setrvává. Z důvodu neplacení nájemného (dluh k dnešnímu dni činí 278 340 Kč) již nebyla nájemní smlouva dále prodloužena. Žalovaný tak v nemovitých věcech setrvává bez právního důvodu. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že nemovitosti jsou obývány jeho matkou a jejím manželem, kteří měli nájemné platit. Až z žaloby se žalovaný dozvěděl, že tak nečiní. Jako původní majitel má k nemovitostem citový vztah. Byl nucen je prodat z finančních důvodů. Sehnal investora, který bude schopen nemovitosti odkoupit a nebude požadovat vyklizení. Dlužnou částku je připraven splatit. Žalobkyně s vyjádřením žalovaného nesouhlasila, setrvala na svém žalobním návrhu, neboť žalovaný ani přes podanou žalobu ničeho neuhradil. Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a proto by případný prodej musel být řešen primárně s ní, což se však nestalo. 3. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Dle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 4. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání. 5. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou procesně zcela korektním postupem dle § 45 až 50 o. s. ř., přičemž byl upozorněn, že jestliže se k prvému jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se k prvému jednání soudu konanému dne [datum], ač řádně a včas předvolán (předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum]) bez včasné a kvalifikované omluvy nedostavil. Naopak jednání přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum]. 6. Jelikož byly splněny veškeré zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal tento kontumační rozsudek, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal podle práva za nesporná. Soud posoudil ke dni rozhodnutí obsah v žalobě uvedených skutkových tvrzení a k nim označených důkazů po stránce hmotně právní, a dospěl k závěru, že žaloba byla pro odůvodněnost uplatněného nároku opodstatněná (žalovaný nemovité věci užívá bez právního důvodu, a proto je povinen je dle § 2292 a § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyklidit). Vzhledem k tomu, že jde o žalobu na vyklizení nemovitých věcí, nejedná se o věc, v níž by nebylo možné schválit smír, přičemž rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, není tedy naplněna žádná z podmínek uvedených v § 153b odst. 3 o. s. ř., která by vydání rozsudku pro zmeškání bránila. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 10 700 Kč sestávající se ze soudního poplatku 5 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů v částce 900 Kč za 3 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby a vyjádření ve věci samé k výzvě soudu), to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1, dále dle § 11 odst. 1 písm. a) a d), § l3 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále žalobkyni soud přiznal 300 Kč za účast při jednání za přiměřeného použití § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Byť žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, neshledal soud za účelné přiznat náhradu za advokátní zastoupení při jednání soudu, neboť přítomná advokátka je rovněž od 21. 3. 2023 předsedou představenstva žalobkyně, a proto soud považuje další její zastupování advokátem za neúčelné. Za tento úkon proto byla přiznána náhrada jako by žalobkyně v řízení již dále zastoupena nebyla. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).