5 C 122/2023-46 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 22. 12. 2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 25.5.2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 619 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 4. 8. 2021 smlouvu o úvěru pomocí prostředků na dálku s tím, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, poté zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru právní předchůdkyni žalobkyně, která po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do nebankovního registru, registru CRIF, do seznamu exekucí, do registru [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru, který byl ze strany žalovaného schválen verifikačním kódem zaslaným mu ve formě SMS. Na základě takto uzavřené smlouvy žalovaný úvěr ve výši 8 000 Kč čerpal dne 4.8.2021 převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit příslušný úvěr spolu s poplatkem ve výši 3 382,29 Kč a úrokem ve výši 236,71 Kč nejpozději dne 3. 9. 2021, tuto povinnost však nesplnil. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině částku 8 000 Kč, žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 382,29 Kč a dále běžící zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení uzavřené mezi původní věřitelkou společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 18. 3. 2022. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 5. 12. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K jednání konanému dne 6. 6. 2023 se nedostavila ani žalobkyně, jež se řádně omluvila a nežádala o odročení jednání, ani žalovaný, ač řádně předvolán, soud tak jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne 4. 8. 2021 částku ve výši 8 000 Kč /potvrzení o platbě na č. l. 15 spisu, sdělení [právnická osoba] na č. l. 38 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původní věřitelky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022 na žalobkyni, přičemž žalovanému bylo toto postoupení oznámeno /rámcová smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 – 21 spisu, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 26 - 27 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 23 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č. l. 24 spisu, poštovní podací lístek na č. l. 25 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh něčeho uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 4. 8. 2021 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byla založena pouze listina označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného, avšak bez podpisu žalovaného /smlouva na č. l. 11 – 14 spisu/a dále listina označená jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, opět bez podpisu, když za podpis fyzické osoby nelze dle názoru soudu považovat na počítači vepsaný text„ Já, [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden 2021 [číslo] 8:22:45 elektronickým kódem [číslo]“ /formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 – 10 spisu/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena úvěrová smlouva (ve znění listiny na č. l. 11 – 14 spisu) nemohl by jí soud posoudit jako platnou, když soud nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, když ani neuvedla, jaké konkrétní příjmy a výdaje žalovaného zjistila, pouze sdělila, že tyto údaje byly od žalovaného požadovány a interními systémy byly ověřeny závazky žadatele u jiných věřitelů, jakož i stav v systému ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB, BRKI, NRKI apod. 6. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 8. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 11. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku v celkové výši 8 000 Kč, přičemž v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv uhradil. Žalovanému tak vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně vydat plnění ve výši 8 000 Kč provedeného bez právního důvodu, o kterou se bezdůvodně obohatil. Právní předchůdkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2022, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 5. 12. 2022 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.), tedy dne 8.12.2022. Žalovaný byl povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení bez zbytečného odkladu, za takovou lhůtu lze považovat 5 pracovních dnů, posledním dnem takové lhůty tak bylo 15.12.2022, ode dne následujícího je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tedy náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 12. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o spotřebi