5 C 137/2023-53 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 3.2.2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 18.5.2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 962,48 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne 17.5.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, když zjistila, že žalovaná má čistý měsíční příjem ve výši 17 800 Kč, její náklady dosahují 4 410 Kč měsíčně, má tedy volné zdroje ke splácení ve výši 12 390 Kč. Žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu vymáhání, její doklad totožnosti nebyl neplatný, její zaměstnavatel nebyl veden v insolvenčním rejstříku a obchodník, který s žalovanou jednal, doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně dále vycházela z výpisu z [anonymizováno] a registru [příjmení], z informativního výpisu z bankovního účtu žalované, z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaná nedodržela podmínky pro splácení, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru, což žalované oznámila dopisem ze dne 21.10.2019. Žalovaná se zavázala pro případ prodlení se splácením úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení, přičemž souhrn výše smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Protože žalovaná své povinnosti neplnila, bylo zahájeno soudní řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], jehož výsledkem byl rozsudek ze dne 8.9.2020, kterým soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit smluvní pokutu ze shora uvedené smlouvy za období od zesplatnění úvěru do 27.4.2020. Prodlení žalované však trvalo i po tomto datu, žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu i za další období. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou dopisem ze dne 17.1.2023 k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34 794,23 Kč od 28.4.2020 do 17.1.2023 ve výši 6 962,48 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Žalovaná se nedostavila k jednání nařízenému na 13.6.2023, ač řádně předvolána, a to bez omluvy. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 20.5.2019 úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 97,7 % ročně v 42 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 931 Kč RPSN činila 97,7 %. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokuty (ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů dle bodu 6.1 smlouvy a ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny po zesplatnění dle bodu 6.5 smlouvy) a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy na č. l. 7 - 10 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 36 - 38, prohlášení klienta na č. l. 34 - 35, kopie OP na č. l. 42 - 43 - 32/. Žalobkyně ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaná je zaměstnancem [jméno] [příjmení], [IČO], a to na dobu určitou do 31.1.2020 /dodatek k pracovní smlouvě na č.l. 44 Čistý příjem žalované za březen a duben 2019 činil 18 734 Kč /výplatní pásky na č.l. 45 – 46, výpis z bankovního účtu na č.l. 33 a 41/. Výdaje žalované na živobytí měly činit životní minimum ve výši 3 410 Kč, na bydlení 1 000 Kč, další výdaje neměla. Žalované měla zbývat měsíčně rezerva ve výši 12 390 Kč /viz hodnocení klienta na č. l. 31 - 32 V databázi [příjmení] nebyly evidovány žádné dluhy žalované po splatnosti /viz výpis z registru [příjmení] na č. l. 39 spisu/. Žalovaná dosáhla v CBS skóre 223, čímž byla zařazena do kategorie I. (nízké interní skóre, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán) /CBS skóre na č.l. 47 Žalovaná se dostávala do prodlení se splácením úvěrových splátek, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal splatným, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21.10.2019 /oznámení o zesplatnění na č. l. 11 Dne 28.4.2020 byla žalobkyní u zdejšího soudu podána žaloba, kterou se domáhala po žalované mj. zaplacení pohledávky ve výši 43 431 Kč a smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně od 23.10.2019 do zaplacení. Vše bylo požadováno dle shora citované smlouvy o úvěru sjednané mezi žalobkyní a žalovanou dne 17.5.2019. Dne 8.9.2020 vydal [název soudu] rozsudek pro zmeškání č. j. [číslo jednací], kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 10.11.2020 /rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] na č. l. 13 - 14 spisu/. Žalované byla odeslána výzva k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 6 962,48 Kč dne 17.1.2023 /viz předžalobní výzva na č. l. 15 a podací arch na č. l. 16 spisu/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 9. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když v řízení nebylo ani přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poskytnuté žalobkyni soudem prokázáno, že žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není posta