5 C 20/2023-34 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 24.8.2022 k místně nepříslušnému Okresnímu soudu Praha - východ s žalobou, doplněnou podáním ze dne 20.2.2023, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 560 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 26.4.2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 500 Kč; jistina i poplatek byly splatné dne 26.5.2021, žalovaný však na svůj závazek ničeho neuhradil. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz, kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, odsouhlasil odkliknutím obsah všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí skenu průkazu totožnosti a zasláním ověřovací korunové bezhotovostní platby na účet žalovaného, žalovaný smlouvu podepsal [příjmení], který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvy odeslané dne 2.6.2021, 9.6.2021, 16.6.2021, 25.6.2021 a 10.7.2021 a dále ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 27.7.2022. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny a poplatku ve výši 26 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z této částky od 27.5.2021 do zaplacení, dále náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 060 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 13.2.2023 se žalobkyně omluvila z účasti při jednání nařízeném dne 7.3.2023 s tím, že navrhla, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. K jednání se nedostavil ani žalovaný, ač řádně předvolán, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně převedla dne 26.4.2021 částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalovaného /potvrzení o provedené platbě na č.l. 9, sdělení [právnická osoba] na č.l. 26 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 27.7.2022 vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /předžalobní výzva na č.l. 13, podací lístek na č.l. 14 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani dle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne 26.4.2021 uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, když žalobkyně soudu předložila pouze text uvedené smlouvy, kde je na místě podpisu žalovaného uvedeno jeho jméno a [příjmení] kód [číslo], z ničeho však nevyplývá, že by se jednalo o [příjmení], který byl zaslán a následně použit právě žalovaným k podpisu předmětné smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení s odeslanou platbou, když samotné odeslání platby na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, neprokazuje vůli žalovaného být předloženou smlouvou vázán. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu, bez toho aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou [číslo] Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”). 7. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 9. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neplnil, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne 27.7.2022 prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když lze mít za to, že do dispozice žalovaného se dostala třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 1.8.2022 (§ 573 o.z.), splatnost dluhu dle této výzvy nastala 8.8.2022 (dle ustálené judikatury NS ČR je nutné lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ vykládat v každém případě individuálně, přičemž obecně by se mělo jednat o lhůtu [číslo] dnů, soud proto dospěl k závěru, že přiměřenou lhůtou pro vrácení bezdůvodného obohacení je lhůta 7 dnů od doručení příslušné výzvy). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v jí požadované výši. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). 10. Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 500 Kč s příslušenstvím (představující poplatek za poskytnutou zápůjčku), dále na zaplacení úroku z prodlení požadovaným z částky 26 500 Kč za dřívější období, stejně jako náklady na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce s tvrzeným obsahem (výrok II. tohoto rozsudku). Soud k uvedenému nad rámec dodává, že žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že poskytla žalovanému zápůjčku, která je podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění spotřebitelským úvěrem, po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), a i kdyby tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce byla dne 26.4.2021 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, musel by jí hodnotit jako absolutně neplatnou. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 49,94 % a žalovaný v rozsahu 50,06 %, žádnému z nich tedy právo na náhradu nákladů řízení nenáleží, neboť jejich úspěch ve věci byl prakticky stejný (výrok III. tohoto rozsudku).