5 C 245/2023-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 2. 5. 2023, doplněnou podáním ze dne 3. 10. 2023, domáhala zaplacení částky ve výši 15 644,45 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím že, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 15. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr a úrok dohodnutý ve výši 15 % ročně splácet v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 10. 2021. Spotřebitelský úvěr byl žalovanému poskytnut, žalovaný se však dostával opakovaně do prodlení s hrazením jednotlivých splátek. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni ke dni 21. 11. 2022 a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka sestávala z neuhrazené jistiny ve výši 5 064,89 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 175,89 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 342,47 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 444,25 Kč, z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 860,50 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 6 756,45 Kč, z úroku vyčísleného od 16. 10. 2021 do 19. 10. 2022 z dlužné jistiny ve výši 878,37 a ze zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 513,99 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 064,89 od 20. 10. 2022 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky ve výši 5 240,78, od 20. 10. 2022 do zaplacení. Tuto dlužnou částku žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně odeslanou dne 29. 3. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zákonem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, když vycházela z toho, že žalovaný je od 6. 12. 2018 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] s měsíčním příjmem 20 113 Kč, jeho měsíční výdaje činí 11 440 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzenou majetkovou situaci žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z pracovní smlouvy a výplatních pásek, a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný a jeho žádost byla schválena. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu konaném dne 6. 10. 2023 nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému vyplatit v hotovosti spotřebitelsky úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč, jež představoval úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a hotovostní inkaso, splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, počínaje nejpozději 15. kalendářním dnem ode dne uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně a RPSN 272,44 %. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že finanční prostředky ze spotřebitelského úvěru převzal v hotovosti v místě jeho bydliště /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 12-13 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č.l. 14-15 spisu/. V rámci posuzování úvěruschopnosti zjistila právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného, že jeho měsíční příjem na základě výplatní pásky činí 20 113 Kč, z čehož je použitelný měsíční příjem 8 673 Kč, a jeho měsíční výdaje činí 11 440 Kč, které se skládají z výdajů na bydlení ve výši 1 000 Kč, osobních nákladů ve výši 3 860 Kč, srážek ze mzdy ve výši 4 380 Kč a měsíčních splátek stávajících půjček ve výši 2 200 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je od 6. 12. 2018 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s na základě pracovní smlouvy, má základní vzdělání, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodinného příslušníka a je svobodný /viz žádost o úvěr na č.l. 41 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 21. 11. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy dle seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 12. 2022 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 18-20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č.l. 16, [číslo] spisu, výpis z OR žalobkyně na č.l. 11 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 21 spisu/. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 28. 3. 2023 k zaplacení dluhu s tím, že dlužná částka má být uhrazena nejpozději do 12. 4. 2023, kdy tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 29. 3. 2023 výzva k plnění na č.l. 25-26 spisu, podací lístek na č.l. 27 spisu/. Žalovaný v souvislosti s takto poskytnutým spotřebitelským úvěrem uhradil celkem částku 19 000 Kč /viz přehled uhrazených splátek na č.l. 17 spisu/. 5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 15. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný převzal v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč, jež představoval úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a hotovostní inkaso. Dlužnou částku ze smlouvy se zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že má základní vzdělání, nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodinného příslušníka, je svobodný, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s na základě pracovní smlouvy s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 113 Kč, má výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, osobní výdaje ve výši 3 860 Kč, srážky ze mzdy ve výši 4 380 a splátky stávajících půjček ve výši 2 200 Kč. Žalovaný na tuto spotřebitelskou smlouvu celkem uhradil částku 19 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne 21. 11. 2022 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k úhradě dluhu nejpozději do 12. 4. 2023. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedliv