5 C 5/2023-64 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 25.8.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 16 287,40 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 11.7.2013 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytla revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, když byla posouzena jeho příjmová i výdajová stránka, bylo nahlédnuto do externích registrů. Smlouva o revolvingovém úvěru se stala platnou podpisem úvěrové smlouvy, účinnou se stal okamžikem prvního čerpání prostředků prostřednictvím úvěrové karty. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle úvěrových podmínek či sazebníku poplatků a odměn, z poskytnutého úvěru byly žalovanému účtovány poplatky dle Sazebníku poplatků. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 72 560,51 Kč a uhradil částku 90 356,31 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 23.5.2022 zesplatnila, žalovaný byl vyzván k úhradě celého úvěru dopisem ze dne 23.5.2022. Žalovanému také byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu. Žalovanou částku ve výši 16 287,40 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 14 987,40 Kč, poplatky ve výši 140 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 760 Kč, příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 2 575,93 Kč, dále úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 14 987,40 Kč od 26.8.2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 419,47 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 16 287,40 Kč od 26.8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný při jednání dne 21.3.2023 uvedl, že ví, že si sjednal úvěr, měl dostatečný příjem, když měl invalidní důchod a zároveň pracoval na plný úvazek. Nepamatuje si, že by žalobkyně požadovala údaje o jeho měsíčních výdajích, ani že by je nějak ověřovala. Do problémů se splácením se dostal v době, kdy mu začaly zdravotní problémy - má nádor na páteři, je po chemoterapii, v prosinci dostal infarkt, ztratil tak příjem a v současné době již nebude schopen pracovat na plný úvazek. 3. K jednání konanému dne 21.3.2023 se nedostavila žalobkyně, jež se řádně omluvila a nežádala o odročení jednání, soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 16.7.2013 smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] přičemž smlouva o revolvingovém úvěru se měla stát účinnou teprve aktivací úvěrové karty. Součástí smluv byly úvěrové podmínky a sazebník poplatků a odměn /smlouvy na č.l. 17, úvěrové podmínky v systému [příjmení], audio záznamy v systému CEPR/. Žalovaný začal revolvingový úvěr čerpat dne 3.9.2014 /kalendář čerpání, splátek a úhrad v systému CEPR/. Před poskytnutím úvěru žalobkyně stran úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že žalovaný bydlí v družstevním bytě, je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, jeho měsíční příjem činí 27 467 Kč, příjem partnera činí 17 000 Kč, ostatním společnostem na jiných úvěrech splácí 6 800 Kč, splátky žalobkyni na další úvěry činí 3 273 Kč, jako další měsíční výdaje žalovaného započetla 2 x životní minimum ve výši 2 400 Kč, 1 x životní minimu na vyživované dítě ve výši 2 140 Kč, měsíční náklady domácnosti na bydlení dle dat ČSÚ ve výši 5 361 Kč a splátku schváleného úvěru ve výši 600 Kč. Celkové příjmy žalovaného tak měly dosahovat výše 35 967 Kč (když byl započten celý příjem žalovaného a jedna polovina příjmu jeho manželky), celkové výdaje výše 22 974 Kč, žalovaný tak měl mít použitelný příjem ve výši 12 993 Kč /úvěrová karta na č.l. 35-36 Žalovaný měl ke dni podpisu smlouvy o revolvingovém úvěru 7 existujících splátkových závazků a 1 existující závazek z kreditní karty, 1 existující závazek z revolvingového úvěru a 1 existující závazek z kontokorentního úvěru, přičemž celková měsíční splátka těchto závazků činila 14 871 Kč bez započtení splátek z kreditní karty, revolvingového a kontokorentního úvěru, jejichž měsíční výše je variabilní /úvěrová zpráva na č.l. 46 - 54 měl ke dni účinnosti smlouvy o revolvingovém úvěru 9 existujících splátkových závazků, 2 existující závazky z revolvingového úvěru a 1 existující závazek z kontokorentního úvěru, přičemž jejich celková měsíční splátka činila 26 906 Kč bez započtení splátek z kontokorentního úvěru, jehož měsíční výše je variabilní /úvěrová zpráva na č.l. 37 - 45 Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru dopisem ze dne 23.5.2022 a předžalobní výzvou ze dne 17.6.2022 /dopis ze dně 23.5.2022 na č.l. 18 spolu s poštovním podacím archem na č.l. 19, předžalobní výzva na č.l. 20 s poštovním podacím archem na č.l. 21 Žalovaný celkem čerpal za trvání úvěrového vztahu částku 72 560,51 Kč a hradil částku 90 356,31 Kč/kalend čerpání, splátek a úhrad v systém CEPR/. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16.7.2013 smlouvu o revolvingovém úvěru, jež se stala účinnou ke dni 3.9.2014, na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky do výše úvěrového rámce 15 000 Kč, a to i opakovaně, přičemž měl povinnost tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle úvěrových podmínek a sazebníku poplatků a odměn. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku 72 560,51 Kč a uhradil částku 90 356,31 Kč. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaný bydlí v družstevním bytě, je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, jeho měsíční příjem činí 27 467 Kč, příjem partnera činí 17 000 Kč, ostatním společnostem na jiných úvěrech splácí 6 800 Kč, splátky žalobkyni na další úvěry činí 3 273 Kč, jako další měsíční výdaje žalovaného započetla 2 x životní minimum ve výši 2 400 Kč, 1 x životní minimu na vyživované dítě ve výši 2 140 Kč, měsíční náklady domácnosti na bydlení dle dat ČSÚ ve výši 5 361 Kč a splátku schváleného úvěru ve výši 600 Kč. Celkové příjmy žalovaného tak měly dosahovat výše 35 967 Kč (když byl započten celý příjem žalovaného a jedna polovina příjmu jeho manželky), celkové výdaje výše 22 974 Kč, žalovaný tak měl mít použitelný příjem ve výši 12 993 Kč. Žalovaný měl ke dni podpisu smlouvy o revolvingovém úvěru 7 existujících splátkových závazků a 1 existující závazek z kreditní karty, 1 existující závazek z revolvingového úvěru a 1 existující závazek z kontokorentního úvěru, přičemž celková měsíční splátka těchto závazků činila 14 871 Kč bez započtení splátek z kreditní karty, revolvingového a kontokorentního úvěru, jejichž měsíční výše je variabilní. Žalovaný měl ke dni účinnosti smlouvy o revolvingovém úvěru 9 existujících splátkových závazků, 2 existující závazky z revolvingového úvěru a 1 existující závazek z kontokorentního úvěru, přičemž jejich celková měsíční splátka činila 26 906 Kč bez započtení splátek z kontokorentního úvěru, jehož měsíční výše je variabilní. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru dopisem ze dne 23.5.2022 a předžalobní výzvou ze dne 17.6.2022. 6. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy o úvěru (dne 16.7.2013) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), posuzoval řešenou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obch. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle ustanovení § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Podle ustanovení § 9 odst. zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nep