5 C 57/2023-65 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 20. 10. 2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 41 258,22 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne 28. 1. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Podpisem rámcové smlouvy žalovaná současně požádala o úvěr ve výši 50 000 Kč, který jí byl ze strany žalobkyně schválen a vyplacen ke dni 31. 1. 2020. Strany tak uzavřely smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 978 Kč, kdy tato výše zahrnovala i sjednaný úrok ve výši 17,9 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2022. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina úvěru ve výši 40 685,22 Kč a kapitalizovaný smluvního úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 40 685,22 Kč ve výši 1 467,82 Kč, jenž je kapitalizovaný ke dni 13. 9. 2022, smluvního úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 40 685,22 Kč od 14. 9. 2022 do 13. 10. 2022, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 40 685,22 Kč od 14. 10. 2022 do zaplacení a taktéž zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 685,22 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč. 2. Žalobkyně vzala před jednáním podáním ze dne 17. 1. 2023 žalobu částečně zpět a navrhla zastavení řízení v části, jež je patrná z výroku I. tohoto rozsudku. Důvodem tohoto zpětvzetí je částečná úhrada dluhu ve výši 2 934 Kč ze strany žalované. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět před zahájením jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 4. K jednání nařízenému na 2.5.2023 se nedostavila bez omluvy žalovaná, ač řádně předvolána, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 28. 1. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na jejím základě poskytovala žalobkyně žalované bankovní služby, zejména byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. V rámcové smlouvě strany dále sjednaly smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 978 Kč, kdy tato výše zahrnovala i sjednaný úrok ve výši 17,9 % ročně. RPSN činila 18,27 % /viz rámcovou smlouvu na č. l. 24 – 25 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 26 – 27 spisu, obchodní podmínky účinné od 14. 9. 2019 a obchodní podmínky účinné od 12. 1. 2022 v elektronické podobě v databázi soudu [příjmení], podmínky pro užívání úvěru v databázi soudu [příjmení], ceník na č. l. 18 – 19 spisu, výpis z běžného účtu na č. l. 23, 34, 41 spisu/. Před uzavřením rámcové smlouvy žalobkyně ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr zjistila, že žalovaná má učňovské vzdělání, v době žádosti o úvěr měla splácet další půjčky u jiných společností (suma splátek 12 000 Kč / výše rámců 5 000 Kč). Žalovaná byla zaměstnána u [právnická osoba] s.r.o. na dobu neurčitou s měsíčním příjmem ve výši od 23 140 Kč. Její deklarované výdaje na léky, jídlo, dopravu činily měsíčně 3 000 Kč /viz aplikační data na č. l. 20 – 22 spisu/. Před uzavřením smlouvy o úvěru doložila žalovaná výpisy ze svého běžného účtu za období od října do prosince 2019, z nichž plyne, že žalované byla každý měsíc připisována na účet mzda od [právnická osoba] s.r.o. a později od [právnická osoba] s. r.o. v průměrné výši cca 26 000 Kč. Dále z nich plyne, že žalovaná splácela několik půjček u jiných společností a v průběhu měsíce listopadu 2019 načerpala tři další úvěry v celkové výši 100 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Konečný zůstatek na účtu vykazoval povětšinou zápornou hodnotu, když v říjnu 2019 činil – 2 594,96 Kč, v prosinci 2019 – 2 349,51 Kč a pouze v listopadu 2019 byl konečný zůstatek na účtu žalované v kladných hodnotách (konkrétně 40 764,16 Kč), to však za situace, kdy tento měsíc žalovaná načerpala úvěry ve výši 100 000 Kč, jak bylo uvedeno výše /viz výpisy z účtu na č. l. 8 – 17 spisu/. Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru splácela na další úvěry jiným společnostem celkem částku 15 287 Kč měsíčně, a to bez započtení splátek na kontokorentní úvěr, jehož splátky jsou variabilní /viz úvěrová zpráva v systému CEPR/. Žalovaná úvěr čerpala, avšak předepsané splátky nehradila řádně a včas /viz splátkový kalendář na č. l. 31, 40 spisu, přehled plateb na č. l. 28, 42 spisu/. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 14. 9. 2022 splatným. Žalobkyně tímto dopisem zároveň naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Uvedená zásilka byla odeslána žalované dne 16. 9. 2022 /viz výzva k zaplacení dluhu na č. l. 30 spisu, poštovní podací arch na č. l. 33 spisu/. Do zesplatnění úvěru uhradila žalovaná na svůj dluh částku 29 084 Kč. Po zesplatnění úvěru a zároveň po podání žaloby uhradila žalovaná dále částku 2 934 Kč Celkem tak žalovaná uhradila 32 018 Kč /přehled plateb na č. l. 28, 42 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na jejím základě poskytovala žalobkyně žalované bankovní služby, zároveň v rámci této smlouvy sjednaly účastnice smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 978 Kč, kdy tato výše zahrnovala i sjednaný úrok ve výši 17,9 % ročně. RPSN činila 18,27 %. Žalovaná úvěr čerpala, avšak předepsané splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná byla před uzavřením úvěrové smlouvy zaměstnankyní [právnická osoba] s.r.o. (do října 2019) a následně [právnická osoba] s.r.o., její čistý příjem v době uzavření úvěrové smlouvy činil cca 26 000 Kč měsíčně. Konečný měsíční zůstatek na účtu v období od října do prosince 2019 vykazoval povětšinou zápornou hodnotu. Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru splácela na další úvěry jiným společnostem celkem částku 15 287 Kč měsíčně, a to bez započtení splátek na kontokorentní úvěr, jehož splátky jsou variabilní. Žalovaná na daný úvěr uhradila žalobkyni celkem částku 32 018 Kč. 7. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli p