7 C 171/2023-54 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 604 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že žalovaná a společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostně převodem na účet žalované částku 8 000 Kč. Tuto měla žalovaná právní předchůdkyni vrátit nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 367,29 Kč a úrokem ve výši 236,71 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to lustrací ve veřejných databázích ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, přičemž těmito lustracemi nevznikly pochyby o tom, že žalovaná podmínky pro poskytnutí úvěru splňuje. Pokud by však soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, požaduje úhradu částky 8 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Mezinárodní příslušnost soudu je dána podle čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění). Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právo České republiky. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout částku 8 000 Kč. Tuto měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 236,71 Kč a poplatky ve výši 3 367,29 Kč, do 30 dnů od poskytnutí této částky (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo], č. l. 17, předsmluvní informace č. l. 14, formulář pro informace o spotřebitelském úvěru č. l. 21 spisu). Částku právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedení platby na č. l. 25) na účet vedený na jméno žalované. Z výpisu z účtu za daný měsíc je zřejmé, že počáteční zůstatek účtu byl - 3 570,87 Kč, příjmy činily celkem 86 422 Kč, výdaje celkem 75 977 Kč. Pokud jde pouze o období měsíce před uzavřením smlouvy, žalovaná již obdržela částku 13 000 Kč z jiného úvěru, uhradila splátku jiného úvěru a dále je zřejmé, že žalovaná ve větší míře zasílala peněžní prostředky na sázky (Tipsport a [příjmení], zjištěno z výpisu z účtu žalované za listopad 2021 č. l. 43). Dne [datum] uzavřely žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně dodatek k této smlouvě, kdy žalovaná měla částku vrátit do [datum] (zjištěno z dodatku ke smlouvě o půjčce z [datum], č. l. 24). Uvedená pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] (zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek na č. l. 26, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] na č. l. 35, včetně přílohy [číslo] na č. l. 23), což bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z [datum], č. l. 32) i samotnou žalobkyní (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby z [datum], č. l. 32 p. v., podací lístek na č. l. 34). 6. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. a ZoSÚ. 15. Soud se proto především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 16. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, když by nebylo postačující ani to, kdyby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z hlediska příjmových i výdajových poměrů žalované neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad. Zákon přitom vyžaduje posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalované, ale i pouze k jejich tvrzení, v daném případě nemohlo dojít. Právní předchůdkyně žalobkyně se, podle tvrzení žalobkyně, která však žalobkyně nijak neprokázala, spokojila pouze s lustrací žalované v různých evidencích (insolvenční rejstřík, evidence exekucí, NRKI, BRKI), které sice mohou poskytnout informaci o tom, že spotřebitel již má finanční problémy, nemohou však poskytnout informaci o tom, že tyto obtíže nemá. K takovému závěru je nutno zkoumat konkrétní příjmy a výdaje spotřebitele, což však právní předchůdkyně žalobkyně neučinila. Z výpisu z účtu žalované pak vyplývá, že žalovaná již ve finančních obtížích byla, neboť na počátku měsíce byl zůstatek jejího účtu záporný, v daném měsíci šlo již o druhou zápůjčku či úvěr a žalovaná splácela ještě jednu další zápůjčku. Bez povšimnutí nelze nechat ani fakt, že žalovaná činila nikoliv zanedbatelné množství transakcí na sázky, přičemž je obecně známým faktem, že s tímto chováním mohou být, a často jsou, spojeny obtíže ve fin