ECLI: ECLI:CZ:OSME:2025:5.C.332.2025.1 Datum: 2025-12-16 Předmět: o 111 417,07 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 4 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 142 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 111 417,07 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 (99/1963 Sb.), § 118a (99/1963 Sb.), § 4 (549/1991 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 10. 2025, doplněnou podáním doručeným dne 8. 12. 2025, domáhala zaplacení částky ve výši 111 417,07 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 23. 7. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 120 000 Kč a žalovaný se zavázal tento splácet ve splátkách ve výši 3,18 % z výše sjednaného úvěrového rámce, minimální výše splátky činila 3 818 Kč. Úvěrový rámec byl původně sjednán na částku 10 000 Kč, následně na základě vyhovění žádosti žalovaného byl navýšen na 40 000 Kč dne 22. 8. 2022, na 60 000 Kč dne 25. 8. 2022, na 100 000 Kč dne 15. 9. 2022, na 110 000 Kč dne 15. 10. 2025 a na 120 000 Kč dne 23. 11. 2025. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, totožnost žalovaného byla ověřena z jím předložené fotokopie občanského průkazu, následně bylo uzavření smlouvy stvrzeno SMS kódem přiděleným žalobkyní žalovanému a odeslaným na žalovaným uvedené telefonní číslo. Při zkoumání schopnosti žalovaného splácet revolvingový úvěr žalobkyně vycházela z informací dostupných v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, výpočtu MLS žalovaného a kreditního skóre (pozn. jde o matematické modely žalobkyně sloužící k posouzení úvěruschopnosti žadatele o poskytnutí spotřebitelského úvěru). V modelu MLS vyšlo, že žalovanému zbývá měsíčně 2 021 Kč, domácnosti žalovaného částka ve výši 17 249 Kč. Žalobkyně při výpočtu měla k dispozici údaje o příjmech a výdajích uvedených ve výpisu z účtu žalovaného za období od 22. 4. 2022 do 21. 7. 2022, z nějž zjistila, že žalovaný disponoval prostředky alespoň ve výši 10 000 Kč a výdaje představovaly stravu, dopravu a léky, také částečně zohlednila nezbytné a jednorázové výdaje. Žalovaný byl schopen úvěr před jeho zesplatněním po dobu delší než dva roky bez problému splácet. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 148 873 Kč a uhradil 117 495 Kč, následně se však dostal do prodlení s úhradou alespoň jedné splátky delšího než 3 měsíce, proto žalobkyně úvěr k 10. 7. 2025 zesplatnila. Žalovanou částku 111 417,07 Kč s příslušenstvím tvoří neuhrazená jistina ve výši 109 687,07 Kč, náklady na vymáhání ve výši 730 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč (dvakrát 500 Kč účtovaných za prodlení s úhradou stanovené splátky), kapitalizovaný úrok ve výši 17 742,14 Kč (součet nesplacených kapitalizovaných úroků ve výši 25,9 % ode dne zesplatnění do podání žaloby), úrok ve výši 12 % ročně z částky 109 687,07 Kč od 14. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 835,62 Kč od 25. 7. 2025 do 13. 10. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 111 417,07 Kč od 14. 10. 2025 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva nejméně 7 dní před podáním žaloby, žalovaný však doposud z dlužné částky ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť ten se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání řádně předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 23. 7. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit částku 11 400 Kč v minimálních měsíčních splátkách ve výši 3,182 % z úvěrového rámce, tedy 318 Kč. Roční úroková sazba činila 25,9 % a RPSN 29,14 % /viz smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 23. 7. 2022 na č. l. 10-11 spisu, úvěrová zpráva na č. l. 12 spisu, úplný výpis OR v systému CEPR, kopie OP žalovaného na č. l. 52 spisu, úvěrové podmínky v systému CEPR, zvukový záznam telefonického hovoru z 23. 7. 2022 v systému ISAS/. Následně byl úvěrový rámec žalobkyní několikrát navýšen až na konečných 120 000 Kč, konkrétně dne 22. 8. 2022 na 40 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 273 Kč, dne 25. 8. 2022 na 60 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 909 Kč, dne 15. 9. 2022 na 100 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 182 Kč, dne 15. 10. 2022 na 110 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 500 Kč a dne 23. 11. 2022 na 120 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 818 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla celkem 148 873 Kč a žalovaný uhradil 117 495 Kč /výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 14 - 16 spisu, zpráva , právnická osoba, . na č. l. 30 spisu, zpráva , právnická osoba, . na č. l. 32 spisu/. Před poskytnutím úvěru dne 23. 7. 2022 žalobkyně provedla kontrolu údajů uvedených žalovaným prostřednictvím registrů NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a ověřila platnost dokladů. Vycházela z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 20 000 Kč a jeho měsíčních výdajů ve výši 4 250 Kč a měsíčních příjmů domácnosti ve výši 70 000 Kč a měsíčních výdajů domácnosti ve výši 18 000 Kč. Před jednotlivými navýšeními úvěrového rámce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neprováděla /viz karta klienta na č. l. 13 spisu, ověření bonity na č. l. 17 - 18 spisu, část znaleckého posudku na č. l. 47 - 50 spisu/. Žalovaný měl příjem ze zaměstnání za měsíc květen 2022 ve výši 19 590 Kč, za měsíc červen 2022 ve výši 22 133 Kč a za měsíc červenec 2022 ve výši 17 576 Kč, jeho průměrný měsíční příjem za sledované období tedy činil 19 766 Kč. Jeho celkové příjmy za období od 22. 4. 2022 do 21. 7. 2022, dosahovaly výše 70 017 Kč a jeho celkové výdaje za toto období činily 71 731,59 Kč /viz přehled pohybů na účtech v systému ISAS/. Žalobkyně zesplatnila úvěr a žalovaného vyzvala dopisem ze dne 10. 7. 2025 k úhradě celé dlužné částky nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy, odeslaným dne 11. 7. 2025 /viz výzva ke splacení celého úvěru na č. l. 19 spisu s podacím archem na č. l. 20 spisu/. Žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 8. 2025, odeslaným dne 27. 8. 2025/viz předžalobní výzva na č. l. 21 spisu s podacím archem na č. l. 22 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování dotazem na poskytovatele služeb elektronických komunikací. Tento důkaz byl navržen k prokázání uzavření smlouvy předloženého znění žalovaným. Vzhledem k tomu, že k prokázání tohoto tvrzení byly provedeny i další důkazy (např. zvukový záznam z jednání, dohledání informací o činnosti klienta a další), bylo provedení dalšího důkazu v tomto směru nadbytečné.6. Soud z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti tvrdila, svá tvrzení však ničím doložila. Žalobkyně pouze uvedla, že od žalovaného zjistila jeho průměrný měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, přičemž z ničeho nevyplývá, že by tento údaj jakkoli ověřila, naopak z přehledu pohybů na bankovním účtu žalovaného se podává, že jeho průměrný měsíční příjem za tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru činil 19 766 Kč a v červenci 2022 dosáhl pouhých 17 576 Kč. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného žalobkyně na svou povinnost tyto informace zjistit a následně odpovídajícím způsobem ověřit zcela rezignovala, když si sama výši výdajů žalovaného stanovila na částku 4 250 Kč, což odpovídá výši životního minima stanoveného pro daný rok. Na tomto místě je třeba připomenout, že životní minimum je pouze jakousi referenční hodnotou, není částkou, za kterou by reálně běžná osoba v České republice byla schopna žít, a to zvláště za situace, kdy tato částka má zahrnovat jak výdaje na bydlení, tak výdaje na živobytí (tj. na jídlo, léky, dopravu, ošacení apod.). Z přehledu pohybů na bankovním účtu žalovaného je potom zřejmé, že výdaje žalovaného za období od 22. 4. 2022 do 21. 7. 2022 přesahovaly jeho příjmy za uvedené období. Žalovaný tak nebyl schopen splácet další výdaje v podobě splátek revolvingového úvěru poskytnutého žalobkyní, neboť neměl ani na úhradu svých dosavadních výdajů. Jakým způsobem potom žalobkyně zjistila a ověřila příjmy a výdaje domácnosti žalovaného pak není prokázáno žádným z provedených důkazů. Takový postup nelze považovat za odpovídající § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nemůže vycházet pouze z údajů sdělených žalovaným tj. z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného o výdajových poměrech, neboť odborná péče uložená žalobkyni podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K nařízenému ústnímu jednání se žalobky
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.