Okresní soud v Mělníku 10 C 116/2026-59 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných denních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a poslední dne , datum, . Žalovaný úvěr postupně čerpal, nedodržela však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaného o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , poplatky za službu spojené „klidné spaní“ ve výši , částka, , kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 0,933 % denně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. RPSN činila 1491,97 %. V případě aktivace služby „Klidné spaní“ ze strany žalovaného byla tato zpoplatněna částkou , částka, denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní. Identita žalovaného byla ověřena přes , jméno FO, /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 9-11 spisu, včetně sazebníku dostupného v sytému soudu CEPR, informace o zprostředkovateli na č. l. 12 spisu, obecné principy posuzování na č. l. 13-15 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 16-18 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 20-22 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 23-24 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 25-29 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 30 spisu/. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, konkrétně za období od , datum, do , datum, načerpal , částka, /viz přehled bankovních a karetních transakcí na č. l. 31-33 spisu/. Žalovaný úvěr průběžně splácel, za období od , datum, do , datum, uhradil , částka, /viz přehled bankovních a karetních transakcí na č. l. 33 p.v. – 36 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vyhotovila email, kterým vypověděla smlouvu o půjčce z důvodu prodlení žalovaného /viz email na č. l. 37 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, , která mu byla zaslána dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 38 spisu, potvrzení o podání na č. l. 39 spisu/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně soudu založila dokument nazvaný jako „identifikované příjmy“, dle kterého příjmy žalovaného měly činit , částka, měsíčně. Dále byl soudu doložen výpis o posouzení úvěruschopnosti, dle kterého žalovaný měla žít ve společné domácnosti s dalšími dvěma osobami, jedna z nich měla mít příjem. Výdaje žalovaného na jiné půjčky měly činit , částka, měsíčně, výdaje na bydlení , částka, a ostatní zbytné výdaje , částka, . Žádný z dokumentů však není opatřen jakýmkoliv podpisem žalovaného a rovněž údaje v dokumentech obsažené nebyly ničím doloženy. Za takové situace není zřejmé, odkud žalobkyně tyto údaje získala a jak je případně ověřovala. Rovněž zda ověřené příjmy jsou skutečně příjmy žalovaného, nebo do této částky bylo započteno veškeré plnění připsané na účet žalovaného, včetně například jiných úvěrů, zápůjček, nebo plnění, které není možné označit za stabilní příjem. Soud je rovněž nucen konstatovat, že již ze skutečnosti, že žalovaný měl jiné půjčky, bylo na žalobkyni, aby se finanční situací žalovaného zabývala obezřetně a tuto byla schopna případně soudu doložit. Soud žalobkyni písemně vyzval k doplnění jejich tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně však soudu ničeho nedoložila. /viz identifikované příjmy na č. l. 18 spisu, výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 19 spisu/. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .14. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvních pokut a smluvních úroků zamítl.17. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění byla žalobkyní prokazatelně odeslána dne , datum, . S ohledem na tří denní lhůtu, v níž žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala, se tak žalovaný dostal do prodlení dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.