Okresní soud v Mělníku 10 C 127/2026-56 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných denních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a poslední dne , datum, . Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , nedodržela však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovanou o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši , částka, , poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatek za službu „presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „informační SMS servis“ ve výši , částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , kapitalizovaná smluvní pokuta ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně.2. Žalovaná k věci uvedla, že půjčku si vzal její bývalý přítel, který poskytnuté finanční prostředky použil, neboť měl přístup k jejímu bankovnictví. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že její stávající měsíční příjem představuje rodičovský příspěvek v částce , částka, a příjem z brigády ve výši , částka, . V době uzavření úvěrové smlouvy příjem žalované představoval rodičovský příspěvek ve výši asi , částka, . Žalovaná bydlí u maminky, která jí pomáhá s péčí o její dvě děti ve věku 6 měsíců a 3 let. Mamince hradí na bydlení asi , částka, měsíčně. V domácnosti žije dále se svým otcem a sestrou. Žalovaná závěrem požádala o splátkový kalendář a vyjádřila vědomost o existenci dluhu s tím, že sama by si peníze nikdy nepůjčila, neboť na to neměla.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:4. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 1,066 % ročně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. RPSN činila 2249,51 %. V případě aktivace služby „Presto“ ze strany žalované byla tato zpoplatněna částkou , částka, za expresní vyplacení každé tranše úvěru. V případě aktivace služby „Klidné spaní“ ze strany žalované byla tato zpoplatněna částkou , částka, denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní. V případě aktivace služby „Informační SMS servis“ ze strany žalované byla tato zpoplatněna částkou , částka, denně. Za vyplacení tranše úvěru byl stanoven poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Identita žalované byla ověřena přes , jméno FO, . Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky/viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 8-10 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 11-12 spisu, informace o zprostředkovateli na č. l. 13 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 14-15 spisu, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 16-20 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 21-23 spisu, obecné principy na č. l. 24-26 spisu, autorizace ověření totožnosti na č. l. 29 spisu, bankID výpis na č. l. 30 spisu, ceník dostupný v elektronickém systému soudu CEPR /. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, , se splácením splátek se však dostávala do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalované na č. l. 28 spisu, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 52/. Dne , datum, žalobkyně vyhotovila email, kterým vypověděla smlouvu o půjčce z důvodu prodlení žalované /viz email na č. l. 38 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalované zaslána dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 39 spisu, potvrzení o podání na č. l. 40 spisu/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Soudu byl doložen výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, podle kterého žalovaná měla žít ve společně hospodařící domácnosti se čtyřmi lidmi, příjem měli mít tři osoby. Příjmy žalované podle jejího sdělení měly činit , částka, , ač žalobkyně zjistila, že dosahují výše , částka, . Výdaje pak žalovaná měla mít ve výši , částka, , kdy , částka, splácela na jiné závazky, , částka, platila na bydlení a , částka, měly činit ostatní zbytné výdaje /viz výpis na č. l. 27 spisu, identifikované příjmy na č. l. 31-37 spisu/. Žádný z dokumentů však není opatřen jakýmkoliv podpisem žalované a rovněž údaje v dokumentech obsažené nebyly ničím doloženy. Za takové situace tak není zřejmé, odkud žalobkyně tyto údaje získala a jak je případně ověřovala, neboť ani žalobkyně nedoložila žádných listin, z nichž by vyplývala jí uvedená tvrzení o majetkových poměrech žalované. Soud je rovněž nucen konstatovat, že již ze skutečnosti, že žalovaná měla jiné půjčky, bylo na žalobkyni, aby se finanční situací žalované zabývala obezřetně a tuto byla schopna případně soudu doložit. Soud žalobkyni písemně vyzval k doplnění jejich tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však soudu ničeho nedoložila. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .14. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků zamítl.17. Žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.18. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. tak, že žalobkyni bylo stanoveno 30 dnů od právní moci rozsudku. Soud v tomto ohledu přihlédl k žádosti žalované o stanovení splátkového kalendáře, kdy žalované pro nepřítomnost žalobkyně nevyhověl. Soud však žádost společně s tvrzeným měsíčními příjmy a výdaji žalované zohlednil tak, že stanovil delší lhůtu k plnění.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když podle výsledku řízení v rozdílu poměrných částečně úspěšná žalovaná se náhrady nákladů řízení (účastníka nezastoupeného advokátem) výslovně vzdala.