17 C 234/2025-64 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se dne , datum, obrátila na zdejšího soud s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , v níž se domáhala zaplacení částky 14 071 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČ , IČO, ) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit úvěr společně se smluvním úrokem ve výši 2 071 Kč, splatným nejpozději dne , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , žalovaná vyplnila osobní údaje a vytvořila si svůj zákaznický účet. Totožnost žalované byla ověřena zasláním SMS kódu na uvedené telefonní číslo. Schopnost žalované splatit úvěr byla ověřována nahlédnutím do veřejně přístupných databází, například SOLUS, CEE, ISISR, NRKI, BRKI a tvrzením žalované. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila řádně a včas ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně, proto žalobkyně dluh dne , datum, zesplatnila. Ani přes opakované upomínky, žalovaná doposud na svůj dluh ničeho neuhradila.2. Žalovaná v úvodním podání poukazovala především na svou bezúspěšnou snahu se s žalobkyní dohodnout na splátkovém kalendáři. Posléze argumentovala tím, že v době sjednání smlouvy nedokázala správně vyhodnotit svoje možnosti a ani podmínky velmi složitě konstruované smlouvy. Zpochybňovala platnost kontraktačního procesu odkazem na rozpor s dobrými mravy a nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy a namítala, že smlouva byla podepsána prostřednictvím SMS kódu, který nezaručuje, že žalovaná uzavřela smlouvu předloženého znění. Rozpor smlouvy s dobrými mravy spatřovala ve sjednané výši zápůjční úrokové sazby 150 % ročně a ve výši RPSN, neboť tato podle smlouvy činila 311,3 % v době, kdy se RPSN pohybovala ve výši 8,57 %. RPSN tak byla více než 36násobek obvyklé RPSN požadované poskytovateli úvěrů v době uzavření smlouvy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy neověřovala údaje o příjmových a výdajových poměrech žalované uvedené v žádosti o úvěr, tedy nevynaložila dostatečnou odbornou péči pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná závěrem navrhla, aby soud posoudil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a přiznal žalobkyni pouze nárok na jistinu ve výši 12 000 Kč, z hlediska úroků z prodlení odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a požádala o splátkový kalendář, kdy by byla schopná hradit svůj dluh po 1 000 Kč měsíčně. Při ústním jednání pak žalovaná uzavření smlouvy předkládaného obsahu nezpochybňovala.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, které odpovídají skutkovému závěru: Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout úvěrový rámec ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem v sazbě 150 % ročně ze skutečně vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru, a to v minimálních měsíčních splátkách s počáteční výši 2 079 Kč, které se však každý měsíc mění podle článku III. odst. 1 smlouvy. RPSN činila 311,3 % /viz smlouva o revolvingovém úvěru na č. l. 6-9 spisu, nesporná tvrzení účastníků/. Žalobkyně dne , datum, zaslala na účet žalované částku ve výši 12 000 Kč /viz nesporná tvrzení účastníků, odpověď ČS, a. s. na č. l. 39 spisu, výpis z účtu na č. l. 25 spisu/. Žalovaná byla od roku , Anonymizováno, a v době uzavření shora uvedené smlouvy zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, s měsíčním příjmem zhruba 30 000 Kč. V důsledku pracovního úrazu se ocitla v dlouhodobé pracovní neschopnosti a v , Anonymizováno, nastoupila do stávajícího zaměstnání, kde dosahuje příjmu okolo 29 000 Kč. Provozovna, v níž práci aktuálně vykonává, však bude uzavřena v , Anonymizováno, a v tomto měsíci jí také končí pracovní smlouva. Jiný příjem nemá a žádný majetek větší hodnoty nevlastní. Kromě běžných výdajů také hradí nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně a splátky telefonu ve výši 2 000 Kč. V době uzavření úvěrové smlouvy měla závazky u dalších poskytovatelů úvěru, šlo o úvěr u , Anonymizováno, ve výši 300 000 Kč, u , právnická osoba, . ve výši 100 000 Kč, u , Anonymizováno, ve výši 80 000 Kč, i u jiných poskytovatelů. Úvěrově zatížená je dodnes, snaží se však své závazky splácet /viz účastnická výpověď žalované na č. l. 61 p. v. – 62 spisu/. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , které bylo žalobkyni oznámeno dopisem společně s výzvou k úhradě dluhu /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 10-20 spisu, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek na č. l. 21-23 spisu, jmenný seznam PP na č. l. 24 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu, žalovaná se pokoušela s žalobkyní dohodnout na splátkovém kalendáři, neboť, jak uváděla, v jejích finančních možnostech nebylo uhradit celou dlužnou částku v jedné splátce, avšak neúspěšně /viz poslední možnost dohody na úhradě na č. l. 26 spisu, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 28 spisu, potvrzení Pošty na č. l. 29 spisu, korespondence na č. l. 44-47 spisu/.5. Soud však z hlediska skutkového stavu nemohl učinit závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně nevycházela pouze z prohlášení žalované o příjmových a výdajových poměrech, nýbrž tyto ověřovala nahlédnutím do veřejně přístupných databází, jako například SOLUS, NRKI. Ke svým tvrzením, nadto obecným, však ničeho nedoložila, prohlášení žalované nevyjímaje. Z toho, co má soud k dispozici nelze než uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na to, aby příjmové a výdajové poměry žalované jakkoli zkoumala, natož ověřovala. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci, byť s omluvou neúčastnila a soud tak nemohl přistoupit k výzvě žalobkyně k doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. právě směrem k otázce zkoumání úvěruschopnosti (poučené není možné poskytovat mimo rámec jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a neprobíhá korespondenčně), nemohl proto také dospět k jinému závěru než, že úvěruschopnost žalované nebyla předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, vždy ve znění ke dni rozhodné skutečnosti (dále jen „ZoSÚ“).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplat