17 C 249/2025-62 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se na zdejší soud dne , datum, , doplněnou podáním doručeným soudu dne , datum, , obrátila s žalobou, v níž se domáhala zaplacení částky 69 149,01 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) uzavřela s žalovaným dvě úvěrové smlouvy. Dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „první smlouva“), jejíž součástí byl předpis splátek. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal celkem uhradit částku 27 888 Kč, která představovala poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru v částce 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost v částce 2 077 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností poslední z nich dne , datum, . Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „druhá smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 1 775 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 17 150 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 4 847 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 300 Kč, tedy celkem částku 65 072 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 4 648 Kč se splatností poslední splátky dne , datum, . Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla zkoumána z informací poskytnutých žalovaným, který uvedl, že je zaměstnán od , datum, na dobu neurčitou u , právnická osoba, komunikace hl. m. Prahy, kdy výše jeho měsíčního příjmu činí 37 890 Kč a výdaje dosahují částky 17 908 Kč. Žalovaný bydlí v nájmu. Žalobkyně údaje poskytnuté žalovaným ověřovala nahlédnutím do veřejně přístupných databází, konkrétně NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenční rejstřík. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, právní předchůdkyni žalobkyně proto vznikl nárok na úrok ve výši 8 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k , datum, . Dlužnou částku z první smlouvy o úvěru představuje 17 796,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 112,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 100,1 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 964,86 Kč od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky 5 810,01 Kč od , datum, do zaplacení. Dlužnou částku z druhé smlouvy o úvěru představuje 51 353 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 789,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 513,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 704,6 Kč od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 8 % ročně z částky 19 087,92 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně z dlužné částky doposud ničeho neuhradil.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Nicméně nečinil sporným uzavření obou úvěrových smluv a poskytnutí finančních prostředků ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Vymezil se však negativně vůči smluvním podmínkám právní předchůdkyně žalobkyně, které jsou v rozporu s dobrými mravy, a zkoumání jeho schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr před uzavřením obou úvěrových smluv. K rozporu s dobrými mravy žalovaný uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně požadovala nepřiměřeně vysoký úrok v sazbě 8 % ročně s tím, že RPSN činila 272,44 %. Ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, byly také ujednány nepřiměřeně vysoké poplatky, za poskytnutí úvěru v částce 17 150 Kč, náklady za vyhotovení úvěru ve výši 4 847 Kč a inkasní poplatek v částce 6 300 Kč. U smlouvy o úvěru č. , hodnota, poplatek za poskytnutí úvěru představoval částku 7 350 Kč, náklady za vyhotovení úvěru 2 077 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tak využila nezkušenosti žalovaného, lehkomyslnosti či tísně, a žalovaný uzavřel smlouvu, jejíž plnění byly vůči sobě v hrubém nepoměru. Právní předchůdkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnuté spotřebitelské úvěry, neověřovala tvrzení uvedená žalovaným, například nedostatečně zkoumala jeho úvěrovou zatíženost. Žalovaný uvedl, že má měsíční příjem kolem 40 000 Kč, hradí nájemné ve výši 27 000 Kč měsíčně a splácí další úvěry po 9 000 Kč měsíčně. Závěrem uvedl, že žádá o možnost hradit dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, která odpovídají skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem 27 888 Kč, s tím, že kromě poskytnuté částky byl povinen splatit také úrok ve výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 2 077 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru v hotovosti účtovaný ve výši 2 700 Kč, vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč /viz nesporná tvrzení účastníků, smlouva o úvěru na č. l. 15-16 spisu/. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 35 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem 65 072 Kč, představující poskytnutou částku, úrok ve výši 1 775 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 17 150 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru v částce 4 847 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru v hotovosti ve výši 6 300 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 17-18 spisu/. Žalovaný celkem uhradil na základě první smlouvy o úvěru částku 17 592 Kč a na základě druhé smlouvy o úvěru částku 31 219 Kč /viz přehled splátek na č. l. 23-24 spisu/. Žalovaný uvedl, že měl v , Anonymizováno, měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 37 075 Kč a výdaje na bydlení v částce 3 000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 860 Kč a měsíční splátky stávajících půjček v částce 10 656 Kč. V , Anonymizováno, měl měsíční příjem v částce 37 890 Kč a výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 860 Kč a měsíční splátky půjček v částce 11 048 Kč /viz žádosti o úvěr na č. l. 48-51 spisu/. Žalovaný byl zaměstnán u , právnická osoba, s čistým příjmem za , Anonymizováno, v částce 30 581 Kč, , Anonymizováno, ve výši 35 351 Kč, , Anonymizováno, ve výši 45 292 Kč, , Anonymizováno, ve výši 35 597 Kč a , Anonymizováno, ve výši 32 781 Kč /viz pracovní smlouva na č. l. 43 spisu, výplatní pásky na č. l. 44-47 spisu/. Pohledávky za žalovaným z obou úvěrových smluv byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek k , datum, , což mělo být žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 19-21 spisu, příloha č. , hodnota, – seznam pohledávek na č. l. 22 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č. l. 25 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 26-27 spisu/. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu dopisem odeslaným dne , datum, /viz výzva k plnění + podací lístek na č. l. 28-30 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by dlužnou částku uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.4. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to především z údajů poskytnutých žalovaným a nahlédnutím do veřejně přístupných databází. Právní předchůdkyně žalobkyně měla dále k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, z níž zjistila, že je žalovaný zaměstnán u , právnická osoba, a také výplatní pásky, z nichž ověřila příjmové poměry žalovaného. Ohledně ověřování výdajových poměrů však zcela rezignovala, přestože výdaje na bydlení v částce 3 000 Kč pro přelom roku , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou uvedeny ve zcela nereálné výši, právní předchůdkyně žalobkyně z nich bez dalšího vycházela. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční výdaje na splátky jiných úvěrů přesahovaly 10 000 Kč (konkrétně v žádosti z , Anonymizováno, činily částku 10 656 Kč a v , Anonymizováno, částku 11 048 Kč), žalobkyně přestože tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěrovou zatíženost nahlédnutím především do veřejně přístupné databáze NRKI, soudu ničeho k prokázání tohoto tvrzení nedoložila. Z předložených důkazů lze dovodit, že vycházela čistě z údajů uvedených žalovaným, které již dále neověřovala. Žalobkyni se tak v řízení nepodařilo prokázat, že by schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zkoumala a posuzovala s řádnou péčí, tak jak jí ukládá její podstavení. Skutkový závěr tak nemůže být jiný, než že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.5. Po právní stránce soud hodnotil