6 C 138/2025-116 — Okresní soud v Mělníku

Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu dne , datum, s žalobou ve znění jejího doplnění, v níž uplatnila na žalované dva nároky na zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Pro lepší přehlednost soud nároky seřadil chronologicky podle data uzavření smlouvy.Svůj první nárok na zaplacení částky ve výši , částka, žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o vydání kreditní karty , hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované vydala kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši původně , částka, . Výše úrokové sazby byla ve smlouvě sjednána ve výši , Anonymizováno, žalobkyně však v rámci žaloby uplatňuje úhradu úroku ve výši , Anonymizováno, Čerpaný úvěr se žalovaná zavázala hradit v měsíčních splátkách bez stanovení pevné částky. Částka každé splátky byla dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně stanovena na částku odpovídající , Anonymizováno, z vyčerpané částky, nejméně však , částka, . Úvěr pak měl být splácen inkasem z bankovního účtu žalované, která za tímto účelem byla povinna zajistit dostatek finančních prostředků na svém účtu pro provedení inkasa. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované. Zjistila, že žalovaná je svobodná, žije v pronajaté nemovitosti, má základní vzdělání. Je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , její měsíční příjem činí , částka, . Výdaje žalované na bydlení jsou , částka, , výdaje na živobytí , částka, , rodinné a ostatní náklady , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nezjistila negativní poznatek o žalované v rámci úvěrových registrů, kdy po zohlednění výdajů žalované, které byly právní předchůdkyní žalobkyně navýšeny oproti údajům sdělenými samotnou žalovanou, byla výsledná platební kapacita žalované v době podání žádosti vypočtena na částku , částka, . Jelikož žalovaná jednotlivé splátky nehradila řádně a včas, dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a celý úvěr žalované zesplatnila. Pohledávka za žalovanou pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobce tak nyní na žalované uplatňuje úhradu jistiny ve výši , částka, společně se smluvním úrokem ve výši , Anonymizováno, vypočteným ke dni , datum, , poplatek za výzvu k úhradě dluhu ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , Anonymizováno, od , datum, do zaplacení.Druhý nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši , částka, žalobkyně uplatňuje z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka v celkové výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná ke dni , datum, . Zároveň si účastníci smlouvy o půjčce sjednali úročení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úroková sazba byla stanovena fixně ve výši , Anonymizováno, ročně, žalobkyně však požaduje v rámci této žaloby přiznat smluvní úrok ve výši, která odpovídá předpisům, jenž upravuje spotřebitelské úvěry. Před uzavřením smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to dle údajů uvedených žalovanou v žádosti o uzavření smlouvy, statistických údajů, údajů z rejstříku a úvěrových registrů. Žalovaná však jednotlivé splátky zápůjčky nehradila řádně a včas, a to ani poté, co byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k nápravě. Právní předchůdkyně žalobkyně tak přistoupila dne , datum, k zesplatnění celého dluhu. Pohledávka za žalovanou pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak nyní domáhá na žalované zaplacení jistiny ve výši , částka, , poplatku za výzvu k plnění ve výši , částka, , úhrady smluvního úroku ve výši , částka, vypočteným ke dni , datum, , úrokem z prodlení ve výši , částka, vypočteným ke dni , datum, , smluvním úrokem ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaná, které byly do vlastních rukou (dle ust. § 49 o. s. ř.) řádně doručena žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a která byla o následcích nedostavení se poučena, bez důvodné a včasné omluvy první jednání ve věci a navrhne-li to žalobkyně, která se k jednání dostavila, pokládají se tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Dle odst. 3 nelze vydat rozsudek pro zmeškání ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovanou ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilá, která nenabyla plné svéprávnosti.Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den , datum, . Žalované bylo dne , datum, doručeno do datové schránky předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o shora uvedených následcích nedostavení se k jednání. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila a přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.V posuzované věci byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu umožňovala soudu ve věci rozhodnout a soud je neshledal v rozporu s právními předpisy, když lze mít za to, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně měla ke dni uzavření obou smluv k dispozici výpisy z běžného účtu žalované, ze kterých vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána a dosahovala mzdy ve výši , částka, čistého a měla běžné výdaje. Žalovaná neprocházela žádnou databází, ze které by bylo zřejmé že má závazky u třetích osob. I při nadhodnocení výdajů žalované, oproti jejím tvrzením pak bylo v jejich možnostech vynakládat na měsíční splátky částku okolo , částka, . Soud proto uzavřel, že žalovaná byla schopna hradit orientační splátku obou finančních produktů, sjednaných s právní předchůdkyní žalobkyně, kde jejich celková výše nepřesáhla , částka, , neboť její disponibilní příjem po odečtení stávajících závazků byl dostatečný. Půjčování peněz představuje nezbytný nástroj pro fungování ekonomiky. Úvěry a zápůjčky umožňují efektivní přesun kapitálu od subjektů s přebytkem finančních prostředků k těm, kteří je potřebují, čímž podporují hospodářský růst a investice. Bez možnosti čerpat úvěr by řada osob nemohla financovat své dlouhodobé potřeby nebo mimořádné výdaje. Soud by neměl vykládat pravidla pro posuzování úvěruschopnosti stanovená zákonem natolik restriktivně, aby jejich splnění bylo pro úvěrující společnosti administrativně tak zatěžující, že by sjednání úvěru i v případě nižších částek bylo neúměrně zdlouhavé. Úvěrový trh je založen na vyváženém posouzení rizika a schopnosti dlužníka splácet, přičemž příliš restriktivní přístup by vedl k faktickému znemožnění poskytování úvěrů, což by bylo v rozporu s účelem právní úpravy i hospodářskou realitou. Posouzení úvěruschopnosti musí být přiměřené, zohledňující konkrétní příjmové a výdajové poměry dlužníka, nikoli absolutní eliminaci jakéhokoli rizika, které je v úvěrových vztazích vždy přítomné. Soud proto uzavřel, že žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost žalované řádně. Stejně tak soud neshledal sjednané smluvní úroky či jiná smluvní ujednání za natolik nemravná, aby byla absolutně neplatná. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání v souladu s žalobním návrhem.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši , částka, za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání), tj. ve výši , částka, (3 úkony x odměna ve výši , částka, ), odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění, je