8 C 400/2025-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 23 905 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 905 Kč od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny zavázala dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a zajistit distribuci do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas platby za dodanou elektřinu a distribuční služby dle vyúčtování. Podpisem smlouvy žalovaný souhlasil s Obchodními podmínkami dodávky. Žalobkyně žalovanému vystavovala vyúčtování, kdy však žalovaný neuhradil dlužnou částku za fakturu č. , hodnota, , která byla vystavena na částku ve výši 13 584 Kč a byla splatná dne , datum, , a dále za fakturu č. , hodnota, , která byla vystavena na částku ve výši 10 321 Kč a byla splatná dne , datum, . Žalovaný tyto částky neuhradil řádně a včas a ocitl v prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení po dni splatnosti posledního vystaveného vyúčtování, které je předmětem návrhu, tj. ode dne , datum, . Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, ničeho však neuhradil. Žalobkyně se stala věřitelkou veškerých pohledávek společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, ke dni , datum, poté, co společnost , právnická osoba, . vložila svůj obchodní závod jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalobkyně.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).4. Z listin založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, produkt kategorie domácnost, a to na dobu neurčitou do odběrného místa nacházejícího se na adrese , Adresa žalovaného, (vedeno pod EAN kódem: 859182400604710911). Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny /viz smlouvu na č. l. 10, obchodní podmínky pro dodávky elektřiny na č. l. 6 - 7 spisu/. Žalobkyně žalovanému vystavila dne , datum, konečné vyúčtování elektřiny, označené jako daňový doklad č. , hodnota, , znějící na částku ve výši 13 584,32 Kč vč. DPH za spotřebu elektřiny 1 528 kWh (počáteční stav - 3 808 kWh a koncový stav - 5 336 kWh) a ostatní služby za období od , datum, do , datum, . Vyúčtování bylo splatné dne , datum, /viz konečné vyúčtování na č. l. 13 - 15 spisu/. Následně žalobkyně žalovanému vystavila k původnímu daňovému dokladu č. , hodnota, opravný daňový doklad č. , hodnota, , a to z důvodu chyby zjištěné provozovatelem distribuční soustavy. Pro účtované období od , datum, do , datum, byla nově stanovena spotřeba elektřiny ve výši 2 840 kWh (počáteční stav - 3 808 kWh a koncový stav - 6 648 kWh). Po zohlednění nového měření tak byla žalovanému za předmětné období vyúčtována k úhradě dále částka ve výši 10 320,78 Kč vč. DPH, když celková platba za dodávku a související služby bez DPH činila 19 756,28 Kč /viz opravný daňový doklad na č. l. 11 - 12 spisu/. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky ve výši 23 905 Kč (za fakturu č. , hodnota, ve výši 13 584 Kč + za fakturu č. , hodnota, ve výši 10 321 Kč) vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz předžalobní upomínka vč. poučení na č. l. 16 - 17, potvrzení o podání na č. l. 18 spisu/. Ke dni , datum, vložila společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , část svého obchodního závodu označovaného jako „divize maloobchodu“ jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu žalobkyně, čímž se žalobkyně vstoupila do práv a povinností společnosti , právnická osoba, . /viz oznámení na č. l. 5 spisu, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně přístupný na www.or.justice.cz/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, žalovaný však nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny (včetně distribuce a souvisejících služeb), k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. V daném případě se jednalo o částku, která byla žalovanému vyúčtována v rámci konečného vyúčtování (ve výši 13 584,32 Kč) a dále o částku vyúčtovanou ve vztahu ke konečnému vyúčtování opravným vyúčtováním, jímž byl stanoven nedoplatek ve výši 10 321 Kč. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 3 011 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 1 196 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 400 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 315 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).