ECLI: ECLI:CZ:OSME:2026:8.C.61.2026.1 Datum: 2026-06-11 Předmět: o 34 879,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/201 náklady řízeníkoupěhodnocení důkazůdokazovánídoručovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 34 879,80 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 23)
1. Žalobkyně se po žalované domáhala, žalobou podanou u soudu dne , datum, , zaplacení částky ve výši 34 879,80 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 33 879,8 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 33 879,8 Kč od , datum, do zaplacení, smluvního úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 33 879,8 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 130,63 Kč od , datum, do , datum, . Uplatněný nárok odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím on-line platformy na stránkách www.zonky.cz, kdy žalobkyně provedla online ověření totožnosti žalované, a to prostřednictvím předloženého dokladu totožnosti a bankovních výpisů. Smlouva byla podepsána dne , datum, zadáním autorizačního kódu 215280, který byl žalované zaslán SMS zprávou na žalovanou uvedené telefonní číslo. Před tímto si žadatel zakládá personalizovaný a zabezpečený profil v internetové aplikaci žalobkyně. Žalovaná se zavázala úvěr hradit měsíčními splátkami ve výši 999 Kč, a to vždy ke každému 12. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Splátka se skládala ze splátky pojištění, jistiny a úroku ve výši 13,49 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 700 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalované, když ověřovala informace poskytnuté žalovanou. Za tím účelem žalovaná uvedla čistý měsíční příjem, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Příjem žalované pak byl žalobkyní ověřován výpisy z bankovního účtu. U výše příjmů vyšla žalobkyně z údajů tvrzených žalovanou a sdělené výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení a životním minimem. Ohledně závazků žalované vycházela žalobkyně z dostupných bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Výsledek lustrací byl u žalované bez negativního nálezu, nebylo u ní identifikováno riziko exekuce. Žalovaná deklarovala příjem ve výši 27 000 Kč, který se shodoval s doloženými doklady. Dále žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů uvedla žalovaná ve výši 20 000 Kč. Po zohlednění výdajů a příjmů stanovila žalobkyně disponibilní čistý příjem žalované ve výši 19 055 Kč. Žalovaná uhradila splátky v období od , datum, do , datum, , následně přestala splátky hradit. Jelikož se žalovaná dostala s úhradami splátek opakovaně do prodlení, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to ke dni , datum, . Žalovaná na úvěr uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 3 000 Kč (započítána v části 1 120 Kč na jistinu, v části 1 179,80 Kč na úrok úvěru a v části 700 Kč na poplatky). Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Pro úplnost soud poznamenává, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť je žalovaná státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V dané věci žalobkyně, jakožto provozovatelka podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, uplatňuje právo na úhradu dluhu ze smlouvy, spadající do její podnikatelské činnosti, proti žalované, která je spotřebitelem. Bylo zjištěno, že žalovaná má na území České republiky fakticky bydliště, a to na adrese , adresa, . V České republice je žalovaná také zaměstnána, což bylo sděleno jejím zaměstnavatelem včetně potvrzení její adresy (ta se shoduje s adresou, která je uvedena ve smluvní dokumentaci a v dalších předložených dokumentech). Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci dle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis. tak je dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).4. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, elektronicky smlouvu o bezúčelovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Finanční prostředky byly dne , datum, poukázány na bankovní účet na jméno žalované. Žalovaná měla poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem ve výši 13,49 % ročně ve 46 měsíčních splátkách po 999 Kč (poslední splátka měla být ve výši 940,15 Kč), které byly splatné vždy k 12. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky Zonky. Za účelem podpisu předmětné smlouvy o úvěru, resp. jejího odsouhlasení, byla žalované zaslána potvrzovací SMS s kódem pro podpis smlouvy. Totožnost žalované žalobkyně ověřila také prostřednictvím občanského průkazu a cestovního pasu /viz smlouva o úvěru na č. l. 8-10, formulář pro standardní informace na č. l. 11-13, úvěrové podmínky na č. l. 14-15, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS na č. l. 17, potvrzení o vyplacení úvěru na č. l. 26, sdělení banky na č. l. 55, kopie občianského průkazu na č. l. 62, kopie cestovného pasu na č. l. 63 spisu/. Před sjednáním smlouvy žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z údajů získaných od žalované. Žalovaná uvedla příjem ve výši 27 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 27 000 Kč. Pro účely posouzení úvěruschopnosti vycházela žalobkyně z příjmu ve výši 27 000 Kč. Dále žalobkyně vycházela z toho, že je žalovaná svobodná, nemá děti a bydlí v nájmu. Výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů žalovaná uvedla ve výši 20 000 Kč. Z úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že celkové splátky úvěrů žalované činí 3 475 Kč. Disponibilní příjem žalované pak žalobkyně stanovila na částku ve výši 19 055 Kč. Žalovaná měla před sjednáním úvěru již 2 existující splátkové úvěry a žalované byla odmítnuta žádost o úvěr ve výši 100 000 Kč ze dne , datum, /viz potvrzení o prověřené úvěruschopnosti na č. l. 16, úvěrová zpráva na č. l. 18-19 spisu/. Žalobkyně disponovala také výpisem z bankovního účtu vedeného na jméno žalované, a to za období od , datum, do , datum, . Z tohoto výpisu je patrné, že žalované byla od společnosti , právnická osoba, . dne , datum, poukázána na účet částka ve výši 28 225 Kč, dne , datum, ve výši 29 134 Kč, dne , datum, ve výši 28 009 Kč a dne , datum, ve výši 27 937 Kč. Dne , datum, byly na účet připsány finanční prostředky ve výši 100 000 Kč jako půjčka od Zonky a dne , datum, byly na účet připsány finanční prostředky ve výši 50 000 Kč jako půjčka od Zonky. Disponibilní zůstatek účtu činil 41 823 Kč. V měsíci květnu 2025 byly z účtu odepsány platby v celkové výši 28 760 Kč, v měsíci červnu ve výši 29 750 Kč a v měsíci červenci ve výši 143 062 Kč (vč. převodu částky 100 000 Kč dne , datum, ) /viz výpis z účtu žalované na č. l. 20-24 spisu/. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, a proto ji žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala k uhrazení celé dlužné částky, a to do , datum, . Tato výzva byla žalované odeslána dne , datum, a žalované byla doručována dne , datum, /viz výzva k zaplacení půjčky na č. l. 27, výpis ze sledování zásil