CS · EN DE FR brzy

22 C 158/2020-20 — Okresní soud v Mostě

ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2020:22.C.158.2020.2
Datum: 2020-09-23
Předmět: 8 119 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""rozhodčí doložka""smlouva o půjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 8 119 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 517 (89/2012 Sb.), § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1.) Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [název práv. osoby] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 5 337,50 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 2 781,50 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 1 644,08 Kč za období od [datum] do [datum] z titulu smluvené výpůjční úrokové sazbě ve výši 19,98 % ročně, téhož úroku od [datum] do zaplacení, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, a rovněž zákonného úroku z prodlení. 2.) Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 3.) Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [název práv. osoby] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet uvedené společnosti poskytnutou půjčku a dále souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 10 869 Kč v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, poslední splátku ve výši 387 Kč s účinností od [datum]. 4.) Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listině jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 3 sjednána roční výpůjční úroková sazba ve výši 19,98 % Smluvní podmínky následující co do textu po smlouvě o půjčce nebyly žalovaným podepsány a byly psány malým písmem. Smluvní podmínky učinily strany smlouvy o půjčce nedílnou součástí této smlouvy výslovným ujednáním vtěleným přímo do hlavního textu smlouvy o půjčce, tj. do textu na přední straně listiny obsahující ujednání o předmětné smlouvě o půjčce. 5.) Dosud žalovaný z titulu předmětné smlouvy nesplatil částku ve výši 5 337,50 Kč, na poplatku částku 2 781,50 Kč. 6.) Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 7.) Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §657 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8.) Podle §658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9.) Žalobkyně prokázala, že jeho právní předchůdce žalovanému poskytl půjčku ve výši 4 000 Kč na základě smlouvy o půjčce uzavřené v souladu s §657 obč. zák. 10.) V rozsahu částky 13 000 Kč a poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 10 869 Kč (s přihlédnutím k zaplacené částce – viz výše) je tak nárok žalobkyně odůvodněn, a to z titulu smlouvy o půjčce podle §657 obč. zák. 11.) Pokud se týká smluvního úroku ve výši 19,98 % jako výpůjční úrokové sazby, je třeba uvést následující. 12.) S ohledem na skutečnost, že [název práv. osoby] jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako fyzická osoba mimo svou obchodní či podnikatelskou činnost, je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o půjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §52 a násl. obč. zák. 13.) Podle §52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 14.) Podle §52 odst. 2 obč. zák. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. 15.) Podle §52 odst. 3 obč. zák. spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 16.) Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 17.) Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR). 18.) Soud si je vědom, že uvedený smluvní úrok není smluvní pokutou, nicméně se nepochybně jedná o ujednání, které bylo pro žalovaného jako spotřebitele nevýhodné, bylo psané malým písmem (jako celé smluvní podmínky), a to na samostatné straně formulářové smlouvy o půjčce mimo hlavní text smlouvy. Samotné ujednání o této výpůjční úrokové sazbě z textu hlavní smlouvy zřejmé není, přestože si strany sjednaly v hlavním textu smlouvy poplatek za poskytnutí půjčky, který je v textu podrobně popsán co do jeho kalkulačních položek a jejich výše. 19.) Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobci nepřiznal žalovaný smluvní úrok za poskytnutí půjčky, resp. nárok na něho zamítl, neboť ujednání o něm nebylo součástí smluv o půjčce samotných, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smluv strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalovaného jako spotřebitele. 20.) O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). 21.) O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s §1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. 22.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 23.) Původně byla žalovaná částka 8 119 Kč (půjčka a poplatek za půjčku), kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 1 644,08 Kč a smluvní 19,98 % úrok z částky 5 337,50 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizovala ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 1 333,10 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 699,41 Kč a zákonný 8,05% úrok z prodlení z částky 5 337,50 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 537,11 Kč. Dohromady tak byla předmětem řízení částka 12 332,70 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 9 355,52 Kč, tj. v 76 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu žalobkyně ve věci (76 % - 24 %) má tak žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % vynaložených nákladů řízení. 24.) Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 489 Kč, 52 % z této částky představuje částku 774,28 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.

Citovaná ustanovení

§ 657 (40/1964 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 517 (89/2012 Sb.)§ 52 (89/2012 Sb.)§ 657 (89/2012 Sb.)§ 658 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.