22 C 342/2020-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 9 405,90 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 3 156,10 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 14,20 % smluvního úroku ve výši 3 231,50 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 5 562 Kč složený z úroku ve výši 1 140 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 618 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 2 795 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 310 Kč (poslední splátku ve výši 272 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva). 5. Na přední straně předmětné smlouvy o půjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistou mzdu ve výši 7 100 Kč, příjem z brigády ve výši 18 000 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 9 600 Kč. Mezi běžné měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyplnil nájem ve výši 8 300 Kč, telefon ve výši 500 Kč, blíže neurčené výdaje na domácnost ve výši 12 000 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici občanský průkaz, výměru podpory, doklad o platbě nájmu (SIPO) a nájemní smlouvu (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty"). Ze Zákaznické karty soud rovněž zjistil, že žalovaný byl svobodný, nezaměstnaný a mající dvě nezaopatřené děti. Dosud žalovaný na předmětnou pohledávku zaplatil částku 6 000 Kč (viz část II žaloby). 6. Žalobkyně v žalobě a v písemném vyjádření ze dne [datum] poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty. 7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek). 8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od [právnická osoba] částku ve výši 13 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze výši podpory, nikoli již další příjmy v tvrzené výši 9 600 Kč a příjem z brigády ve výši 18 000 Kč měsíčně. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 310 Kč od [datum]. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. 10. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z. 11. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 12. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 14. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z. 15. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 17. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 18. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 19. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb., Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný." 20. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou pé