44 C 102/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem dne [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána a posouzena jako dostatečná. 2. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). 4. Žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnutou zápůjčku a dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 233 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ze zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 247 Kč byla stanovena na den [datum]. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná zaplatila celkem 1 570 Kč (tato skutečnost plyne z tabulky umoření). 5. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, zjišťoval její příjmy a výdaje a bylo zjištěno, že rozdíl mezi běžnými měsíčními příjmy a běžnými měsíčními výdaji představuje částku 4 250 Kč. Informace poskytnuté žalovanou byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum]. Žalovanou předložené doklady jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“ (Zákaznická karta ze dne [datum]). 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce totožnost žalované z občanského průkazu, majetkovou situaci žalované ověřil z rozhodnutí o přiznání příspěvku na bydlení (vyměřeného do [datum]) a na živobytí. Tak zjistil, že žalovaná, která je nezaměstnaná, má příjem toliko ze státem vyplácených dávek ve výši 10 577 Kč. Její výdaje činí 6 327 Kč měsíčně a představuje je 400 Kč splátka úvěru od jiného poskytovatele a předpokládané výdaje (zřejmě spojené s bydlením ověřené nájemní smlouvou a ze SIPO) ve výši 6 327 Kč. 7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek). 8. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem (viz výše) v pravidelných týdenních splátkách, které v měsíčním souhrnu činí 1 016 Kč. Právní předchůdce před uzavřením smlouvy řádně nevyhodnotil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy nezaměstnaná, pobírala pouze státem vyplácené dávky, přičemž nárok příspěvek na bydlení byl prokázán pouze do [datum] a je zřejmé, že jeho další vyplácení je proměnlivé, je podmíněno trváním nájemního vztahu, v tomto případě dle předložených dokladů trvajícího s jistotou do [datum]. Zřejmě jediným jistým příjmem byl příspěvek na živobytí ve výši cca 5 000 Kč. 9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 10. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Protože právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, je smlouva v celém svém obsahu neplatná a je třeba provést vypořádání podle zásad o bezdůvodném obohacení. 17. Žalovaná obdržela jistinu 8 000 Kč, uradila celkem 1 570 Kč, dluží proto 6 430 Kč. Soud proto uložil žalované zaplatit tuto částku se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne [datum], když žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení částky nejpozději do [datum] (viz upomínka ze dne [datum]). Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 18. Úrok z prodlení byl přiznán z důvodu uvedeného v § 1970 o.z. a jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jímž se výše úroku z prodlení stanoví. 19. Výrok o nákladech řízení plyne § 142 odst. 1 o.s.ř. a je výrazem skutečnosti, že žalobkyně byla převážně neúspěšná, avšak žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.