48 C 34/2020-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 41 067,62 Kč, smluvní pokuta 998 Kč, náklady s prodlením žalované 400 Kč, smluvní pokuta 9 756,92 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 001 Kč, který žalovaná řádně a včas neuhradila ve 48 měsíčních splátkách po 2 499 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat zaplacení smluvních pokut. 2. Žalovaná se při jednání vyjádřila ve věci samé, když uvedla, že půjčku si chtěla vzít její vnučka, ale byla v té době ve zkušební době, úvěr jí nebyl poskytnut, tak bylo domluveno s [jméno] [příjmení], která úvěr za žalobkyni sjednávala, že si úvěr vezme sama žalovaná a bude jej splácet její vnučka. Úvěr byl vyčerpán, vnučka jej splácela, ale pak přišla vnučka o zaměstnání a nebyla schopna úvěr splácet ani vnučka a ani sama žalovaná s ohledem na své příjmy a výdaje. V době sjednání úvěru pobírala důchod a příspěvek na bydlení, náklady na bydlení činily 6 500 Kč měsíčně, neměla jiné dluhy. Neví, jak se dostal do listin náklad na bydlení 3 000 Kč. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky k žalobě. 4. VÝPIS Z NEBANKOVNÍHO REGISTRU KLIENTSKÝCH INFORMACÍ (NRKI) prokazuje, že měla žalovaná příznak 16, což značí, že klientova smlouva (smlouvy) je hodnocena jako špatná (negativní příznak). 5. Výpis z registru [příjmení] neobsahuje žádné informace o žalované. 6. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že žalované bylo na její účet vyplaceno 50 001 Kč dne [datum]. 7. Prohlášení klientů ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná podepsala, že si je vědoma výše úroků z úvěru a považuje ji za přiměřenou, nemá žádné splatné dluhy vůči 3. osobě, nenachází se v úpadku, poskytla pouze pravdivé a úplné údaje ke zpracování smlouvy. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě před podáním žaloby. 9. Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu prokazuje, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení od [datum], s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy v této věci tedy soud nezjistil nic podstatného. 10. Z Vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí. 11. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum], žalovaná jí žádá o poskytnutí úvěru žalobkyni ve výši 50 001 Kč, smlouva byla zprostředkována [jméno] [příjmení] Celkem měla žalovaná za úvěr zaplatit za 48 měsíců částku 119 952 Kč. 12. Z Předsmluvního formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že jej žalovaná podepsala a informuje ji o parametrech úvěru. 13. Z Výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. 14. Z Dodejky ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalované doručen dopis od žalobkyně. 15. Z Výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. 16. Z Oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že byl zesplatněn úvěr žalované pro prodlení s úhradami trvající 65 dní. 17. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírala příspěvek na bydlení ve výši 1 652 Kč měsíčně. 18. Z Oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla důchod 9 019 Kč měsíčně. 19. Z Hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že u žalované byl hodnocen její příjem 9 019 Kč měsíčně důchod, 1 600 Kč dávky, celkem příjmy 10 619 Kč, výdaje 3 410 Kč životní minimum, 3 000 Kč bydlení (nájemné, inkaso), celkem výdaje 6 410 Kč, rezerva 500 Kč, volné zdroje 3 709 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná nežije s manželem ve společné domácnosti, má základní vzdělání, forma bydlení vlastní. 20. Z Klientské karty žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila 22 splátek po 2 499 Kč a jednu splátku ve výši 2 300 Kč, poslední úhrada je ze dne [datum]. 21. Z Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla schválena její žádost o úvěr ve výši 50 001 Kč, včetně výše a počtu splátek. 22. Z Poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalované odeslán dopis. 23. Žalovaná při jednání uvedla, že hradila nájemné včetně energií ve výši 6 500 Kč měsíčně, potvrdila výši svých příjmů v celkové výši 10 619 Kč, neví, proč je v hodnocení klienta uvedena částka 3 000 Kč, tuto [jméno] [příjmení] nesdělovala, nedokládala ani doklad o výši nákladů na bydlení. 24. Svědkyně vnučka žalované, při svém výslechu potvrdila tvrzení žalované, že si chtěla vzít úvěr sama, ale nebyl jí poskytnut, že se domluvily s [jméno] [příjmení], že úvěr si vezme žalovaná, ale bude jej splácet svědkyně. Po žalované při sjednávání úvěru chtěla [jméno] [příjmení] pouze doklad o příjmu. 25. Soud poučil žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání a vyzval ji k doplnění tvrzení a označení důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované s ohledem na výpis z NRKU a s ohledem na výši nákladů na bydlení. 26. K výzvě soudu žalobkyně po odročení jednání doplnila podáním ze dne [datum], že není povinností žalobkyně zamítat úvěry na základě špatného hodnocení z NRKU, z historie je známo, že ani špatné hodnocení NRKI neznamená jednoznačně neplatiče. Nezanedbatelná část klientů s tímto příznakem splácí. Žalobkyně nemá povinnost ověřovat správnost údajů poskytnutých žalovanou, včetně nákladů na bydlení. Poměřením příjmů a výdajů žalobkyně bylo zjištěno, že je schopna úvěr splácet. Žalovaná potvrdila správnost poskytnutých údajů. Žalobkyně nepřiložila ani neoznačila žádné důkazní prostředky. 27. S ohledem na opětovné poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. při odročeném jednání navrhla žalobkyně výslech svědkyně [jméno] [příjmení], která zprostředkovávala úvěr k prokázání tvrzení o výši nájmu žalované. Soud její výslech zamítl, neboť je zjevné, že [jméno] [příjmení] nemůže disponovat žádnými dalšími důkazními prostředky, kterými by nedisponovala žalobkyně, dle soudu je žalobkyně povinna v rámci prověření úvěruschopnosti ověřit pravdivost poskytnutých údajů žadateli o úvěr, nestačí pouze vycházet z tvrzení, čili nemá smysl pro rozhodnutí sporu provést výslech svědkyně k tomu, aby potvrdila, že vyšla z informací jí poskytnutých žalovanou. Je totiž zcela nelogické, aby byly pořízeny [jméno] [příjmení] kopie listin prokazující příjem žalované, ale nebyly pořízeny kopie listin prokazujících výši hrazeného nájemného. 28. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a výslechů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru a úvěr jí byl ve výši 50 001 Kč vyplacen. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vyšla v lepším případě z tvrzení žalované ohledně nákladů na bydlení, které nijak neověřila, v horším případě, jak se s tím soud již opakovaně setkal v rámci exekučních věcí téže žalobkyně/oprávněné, vyšla ohledně výše nájemného z nějakých statistických údajů a nezajímaly ji skutečné náklady na bydlení. Žalovaná uhradila na úvěr 22x 2 499 Kč + 2 300 Kč, tedy celkem 57 278 Kč, a to vše před podáním žaloby. Pokud bude soud vycházet z žalovanou tvrzené výše nákladů na bydlení, které je dle soudu odpovídající výší času a místu, soud tak neměl pochybnosti o její správnosti, měla žalovaná při výpočtu: důchod 9 019 Kč + příspěvek na bydlení 1 652 Kč – bydlení 6 500 Kč – životní minimum jednotlivce 3 410 Kč disponibilních celkem 761 Kč. Z těchto 761 Kč měla hradit splátky úvěru 2 499 Kč měsíčně. 29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 30. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 31. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/20