15 C 312/2020-27 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení žalované částky z titulu dosud neuhrazeného přeplatku z vyúčtování služeb poskytovaných žalobci jako vlastníkovi bytové jednotky [číslo] [ulice], prostor [anonymizováno], v budově [adresa], [anonymizováno 6 slov], 142, umístěné na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], bytový dům, umístěném na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], [anonymizováno] [územní celek] (dále jen„ Bytová jednotka“) za období roku 2016 žalovaným jako společenstvím vlastníků jednotek spravujícím mj. byt žalobce. 2. Co do požadavku na zaplacení částky 6 970 Kč vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že po předložení Výpisu salda prostoru žalovaným u jednání soudu, se žalobci podařilo dohledat platbu částky 6 970 Kč ze dne [datum], tedy části nároku uplatněného žalobou. Platbu se žalobci podařilo dohledat až na základě konkrétních informací z Výpisu salda prostoru předloženého žalovaným. Žalobce uvedl, že žalovanému zasílal předžalobní výzvu, na kterou žalovaný nereagoval. Pokud by žalovaný předložil žalobci identifikační údaje k platbě, mohl by na to žalobce včas reagovat a snížily by se oběma stranám náklady řízení. Žalobce vlastní v [obec] více bytů, u kterých je statutárním orgánem [anonymizována dvě slova]. Důsledně shora uvedenému soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce byl v roce 2016 vlastníkem bytové jednotky [číslo] [ulice], [anonymizována dvě slova], v budově [adresa], [anonymizováno 7 slov], umístěné na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], bytový dům, umístěném na pozemcích parc. [číslo] s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], [anonymizováno] [územní celek] této bytové jednotky zajišťoval žalovaný prostřednictvím [anonymizována dvě slova]. Za rok 2016 byly žalobci vyúčtovány služby, které mu byly poskytovány spolu s užíváním bytu, a s ohledem na zaplacené zálohy žalobci vznikl přeplatek ve výši 7 037 Kč. Přeplatek z vyúčtování byl splatný do [datum]. Žalovaný žalobci ani po zaslání předžalobní výzvy přeplatek zcela nevyplatil, když jeho plnění bylo jen částečné, a to v částce 6 970 Kč dne [datum]. 4. K obraně žalovaného soud zjistil, že dopisem ze dne [datum] označeným jako„ Doplňující informace k Řádnému vyúčtování zálohových plateb za období od 01. 2016 do 12. 2016“ žalovaný sdělil žalobci písemně, že na žalovaný přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2016 byl žalobci započten dluh vůči žalovanému z titulu nedoplatku plateb spojených s užíváním bytu („ nájem“) k [datum] ve výši 66 Kč a nedoplatek – ostatní pohledávky a závazky (viz. rozpis pohledávek a závazků) ve výši 1 Kč. 5. Žalobce uvedené započtení tvrzenou vzájemnou pohledávkou žalovaného zpochybnil, namítl, že z Doplňující informace není zřejmé, na jaký konkrétní nedoplatek měla být částka 66 Kč započtena (za jaký měsíc, v jaké výši, kdy nastala splatnost atd.), stejně tak částka 1 Kč určená odkazem na rozpis pohledávek a závazků. Dále přeplatek ve výši 66 Kč v době provedení zápočtu nebyl ještě splatný a nebyl tedy způsobilý k započtení. Zápočet tak byl proveden předčasně. 6. S ohledem na výše uvedené zjištěné skutečnosti soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k pohledávce, kterou vůči žalované částce uplatnil k započtení, tj. k pohledávce z titulu nedoplatku plateb spojených s užíváním bytu („ nájem“) k [datum], když z popisu pohledávky vymezené v Doplňujících informacích není zřejmé, jak žalovaný k částce 66 Kč dospěl, tedy jakou pohledávku žalovaného v částce 66 Kč vůči žalobci představuje, za jaké období žalobce nezaplatil řádně a včas„ nájem“, kdy nastala splatnost této částky, jak žalovaný dospěl k výši poplatků/úroků z prodlení ve výši 1 Kč – z jakých částek, za jaké období, jaká byla výše úrokové sazby, zda se jedná o dlužné poplatky či úroky z prodlení. O povinnosti tvrzení a důkazní byl žalovaný v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. poučen. 7. Právní posouzení se opírá o § [číslo] a násl., §1982 a násl. o. z. ve spojení s vyhl. č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. 8. Podle §1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 9. Podle §1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 10. Podle §1181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 11. Podle §7 odst. 5 vyhl. č. 372/2001 Sb. nedoplatek anebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace, které vlastník uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do 8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Podle §1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. 12. Podle §1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 13. Podle §1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. 14. Dle § 553 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. 15. Dle § 554 o.z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 16. V souladu s výše uvedeným, kdy na jedné straně byla prokázána žalovaná pohledávka co do svého důvodu i výše, naopak nebyla ani řádně tvrzeno, natož prokázáno žalovaným tvrzené započtení, kdy kompenzační úkon v Doplňujících informacích je neurčitý - nelze zjistit, jaký konkrétní dluh má mít žalobce vůči žalovanému, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 17. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § [číslo] ve spojení s §2 nař. vl. [číslo]. 18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 273,24 Kč, přičemž tato částka představuje 98,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99,05 %, a úspěchu žalobce v rozsahu 0,95 %, kdy neúspěch je představován zpětvzením žaloby) ve spojení s ust. § 146 odst. 2 první věta o. s. ř., kdy zásada zavinění vychází z předpokladu, že kdo zaviní, že řízení musí být zastaveno, nahradí jeho náklady. Zavinění se pak posuzuje výlučně z procesního hlediska. V tomto případě zpětvzetí žaloby nezavinil žalovaný, protože žalovaný částku 6 970 Kč uhradil žalobci již dne [datum]. I v případě zavinění lze aplikovat moderační právo soudu podle § 150 o. s. ř., důvody hodné zvláštního zřetele však soud neshledává v tom, že žalovaný neodpověděl žalobci na předžalobní výzvu. Žalovaný svoji povinnost vrátit přeplatek splnil a bylo na žalobci, aby si tuto skutečnost ověřil i v situace, kdy je to pro něho zřejmě složitější, neboť bytů v [obec] má více. Skutečnost, že je žalobce vlastníkem vícero bytů, které spravuje [anonymizována dvě slova], nemůže jít k tíži žalovaného. Žalovaný tak má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 037 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g)