15 C 424/2020-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 932 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla povinnost [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala, že [příjmení] [jméno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek 1 500 Kč Součástí smlouvy uzavřené mezi [příjmení] [jméno] a žalovanou byla i pojistná smlouva na životní pojištění, kde jednorázové pojistné bylo sjednáno ve výši 129 Kč. Vše výše uvedené se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 188 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaná uhradila pouze částku 2 152 Kč, kterou [příjmení] [jméno] započítala na jistinu ve výši 263,04 Kč, na smluvní úrok ve výši 455 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 399,26 Kč a na pojistné ve výši 34,34 Kč. Další platby na dluh ze smlouvy o půjčce žalovaná neprovedla. Žalovaná měla výše uvedené zaplatit nejpozději do [datum], žalovaná je tedy v prodlení a [příjmení] [jméno] vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvních úroků ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny, a to do zaplacení, protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením více než jedné splátky (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky). Před uzavřením smlouvy o půjčce provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalované a posoudila žalovanou jako úvěruschopnou, a to na základě tvrzených skutečností žalovanou a předložených dokladů žalovanou. 2. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dnes [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ právní nástupce“). Právní nástupce [příjmení] [jméno] uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení souboru pohledávek, včetně pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud má za zjištěný následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s [příjmení] [jméno] smlouvu o půjčce, na základě které poskytla [příjmení] [jméno] žalované zápůjčku 5 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o půjčce provedla [příjmení] [jméno] posouzení úvěruschopnosti žalované a posoudila žalovanou jako úvěruschopnou. Jako měsíční příjem žalované zjistila [příjmení] [jméno] částku 34 650 Kč skládající se ze mzdy žalované 7 690 Kč, přídavků 500 Kč, příspěvku na bydlení 4 500 Kč a z dalších příjmů představujících příjem druha žalované ve výši 21 960 Kč. Jako měsíční výdaje žalované zjistila [příjmení] [jméno] částku 18 100 Kč a jako použitelný příjem zjistila [příjmení] [jméno] částku 16 550 Kč. V případě mzdy, přídavků a příspěvku na bydlení je zřejmé, že tyto příjmy ověřila [příjmení] [jméno] na základě předložené výplatní pásky, výpisu z účtu, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy a z výměry státní podpory. V případě dalších příjmů představujících příjem druha žalované, však [příjmení] [jméno] jakkoliv neověřila výši a původ tohoto příjmu a spokojila se pouze s tímto jakkoliv nepodloženým tvrzením druha žalované. Na poskytnutou zápůjčku zaplatila žalovaná celkem 2 152 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo], dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 7. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 9. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (zápůjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 14. [příjmení] závěr učinil k výkladu § 9 z.s.ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp.zn. 1 As 30/2015, který konven