22 C 337/2021-20 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 4 768,03Kč se žalobce domáhal z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 3 165,97 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 3 984 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 52 týdenních splátkách po 192 Kč účinností od [datum]. Dosud žalovaný z titulu předmětné smlouvy nesplatil částku ve výši 4 768,03 Kč, na poplatku částku 3 165,97 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §657 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle §658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce žalovanému poskytl půjčku ve výši 6 000 Kč, a to na základě smlouvy o půjčce uzavřené v souladu s §657 obč. zák. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s §1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. Podle §517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Žalobci jako zcela úspěšnému účastníkovi tak soud v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náklady řízení ve výši 1 489 Kč.