32 C 222/2021-44 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12.760 Kč spolu s úroky z úvěru a zákonnými úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti – [anonymizováno]“ [číslo] (smlouva o úvěru dle účinného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč v hotovosti vyplacené žalovanému obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, resp. dohodnutým způsobem, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu, neboť splatnost celého úvěru nastala ke dni [datum]. Žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradil částku 8.120 Kč. Dlužná částka ve výši 12.760 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 9.826,70 Kč a úhradami za služby 2.933,30 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, které byly specifikovány výše. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaný měl pouze 1 vedené řízení EXE, která však byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení a další 3 řízení EXE, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení. Již z tohoto je patrno, že žalovaný fakticky úvěruschopný nebyl. 5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru 12.000 Kč, délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 58 týdenních hotovostních splátkách po 360 Kč, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 20.880 Kč, tvořené jistinou 12.000 Kč, úroky z úvěru 1.680 Kč, doplňkovou službou – hotovostním inkasem splátek 4.800 Kč, administrativním poplatkem 2.400 Kč a pojištěním 0 Kč s tím, že úroky z úvěru činily 23,72 % a s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 195 %. Kartou zákazníka – Žádost o zápůjčku ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalovaného pouze z tvrzení žalovaného, kdy z této karty vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy čistý příjem – hlavní (mzda, příjmy z podnikání) ve výši [částka], další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, brigády, atd.) ve výši [částka], státní podpora – hlavní (důchod starobní/invalidní, mateřská/rodičovská, podpora v nezaměstnanosti) ve výši [částka] tzn., celkové příjmy činily [částka] a dále z této karty zákazníka vyplývají výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) [částka] měsíčně a osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) [částka], spoření/pojištění (pravidelné platby) [částka], vyživovací povinnost (placené výživné/alimenty, atd.) [částka], splátky úvěrů/zápůjček (včetně hypoték) – dle žadatele [částka], další výdaje (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních, atd.) 0 Kč, tj. celkové výdaje ve výši [částka] pokrývající všechny pravidelné výdaje a platby žalovaného s tím, že použitelný příjem na splátku úvěru právnímu předchůdci žalobce činil [částka] měsíčně. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba. Rozsudkem KS v [obec] čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 28 – 30) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku. Pokynem zaměstnavatele k přidělení zaměstnance k dočasnému přidělení práce ze dne [datum] (na [číslo]) měl soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán. Osobním dotazníkem ze dne [datum] (na [číslo] p. v.) měl soud za prokázané, že žalovaný vyplnil tento dotazník pro [právnická osoba] s. r. o. 3 kusy výplatních pásek za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] měl soud za prokázané výše příjmů žalovaného ze zaměstnání u [právnická osoba] s. r. o. 3 kusy příjmových dokladů od ČSSZ za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], měl soud za prokázané, že brutto bylo vypláceno [částka] a netto reálně vypláceno [částka], z čehož je patrné, že z tohoto příjmu bylo spláceno na exekuce – již z tohoto je patrné, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce zamlčel existující exekuce při vyplňování Karty zákazníka a dále je z tohoto patrno, že právní předchůdce žalobce, ač měl tyto listiny k dispozici, řádně nevyhodnotil jejich význam pro důvěryhodnost a úvěruschopnost žalovaného! 6. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaný měl pouze 1 vedené řízení EXE, která však byla zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení a další 3 řízení EXE, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení. Žalobce nepředložil důkazní prostředky k tvrzením ohledně úvěruschopnosti žalovaného soudu, je tak evidentní, že právní předchůdce žalobce skutečně řádně úvěruschopnost žalovaného nezjišťoval, protože jinak by jistě učinil dotaz ohledně exekucí vedených proti žalovanému a zjistil by tak najisto, že žalovaný úvěruschopný rozhodně nebyl, o čemž svědčí počet proti žalovanému vedených exekučních řízení a zjistil by, že žalovaný je v podstatě chronickým neplničem svých závazků. Důležité je i to, že údaje uvedené v Žádosti o úvěr ze strany žalovaného nebyly úplné, neboť patrně záměrně zamlčel své čestné dřívější nesplacené závazky. 7. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. 8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena z neúplných tvrzení žalovaného a stále zde zůstává zásadní problém spočívající v tom, že proti žalovanému byla vedena řada exekucí, což by právní předchůdce žalobce snadno zjistil z rejstříku exekucí za poplatek 15 Kč. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech