33 C 76/2021-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 13 501 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 103,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 746,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 132,96 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 132,96 Kč od [datum] do zaplacení, s tím, že dne [datum] společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčila částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a poplatek ve výši 8 917 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 789 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 920 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 208 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil naposledy splátku dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila dne [datum] na dlužné půjčce 7 132,96 Kč a na dlužném poplatku 6 368,04 Kč (celkem 13 501 Kč). Podle Smlouvy o zápůjčce má žalobce právo na úroky ve výši 29 % ročně z dlužné nesplacené jistiny do zaplacení. Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka bez příslušenství 21 001 Kč. Žalobce požaduje dlužnou půjčku a dlužný poplatek 13 501 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupní pohledávky činí 1 103,13 Kč a kapitalizovaný úrok činí 1 746,78 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník rovněž potvrzuje, že [anonymizováno] před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem Zákaznické karty.“ Z čl. 11 Smluvních podmínek pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z výměru o přiznání dávky ze dne [datum]. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovaným a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a poplatek ve výši 8 917 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 1 789 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 920 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 208 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátku ve výši 273 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Dle tvrzení žalobce žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 4 240 Kč, když poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum]. Dle Tabulky umoření ze dne [datum] na svůj dluh žalovaný zaplatil žalobci poslední splátku dne [datum], když celkem žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci uhradil celkem 4 240 Kč (tyto skutečnosti jsou prokázány Tabulkou umoření ze dne [datum]). To však neodpovídá tvrzení žalobce uvedenému v žalobě, že Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila dne [datum] na dlužné zápůjčce 7 132,96 Kč a na dlužném poplatku 6 368,04 Kč, tedy celkem 13 501 Kč. Odečtením částky 13 501 Kč (dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ke dni [datum]) od 18 917 Kč (součet zápůjčky a poplatku dle Smlouvy o zápůjčce) soud zjistil, že podle tohoto tvrzení žalobce žalovaný uhradil 5 416 Kč, tedy více než je uvedeno v Tabulce umoření, proto ze zjištění z Tabulky umoření nevycházel a vyšel v souladu se zásadou in dubio mitius z tvrzení žalobce ohledně dlužné částky. Žalovaný a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě o zápůjčce dohodli úroky ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou o postoupení pohledávek str. 28, a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalovanému). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] – tyto listiny však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] žalovanému neprokazují). 4. Podle Zákaznické karty ze dne [datum] žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinnost vůči jiné osobě, své bytové potřeby řeší jako nájemce, má základní školní vzdělání, (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalovaného ověřovány) je nezaměstnaný, čistý průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činí 7 230 Kč, ostatní příjmy žadatele činí 4 920 Kč, další příjmy domácnosti činí 7 192 Kč, to vše za situace, kdy je zároveň uvedeno, že žalovaný má pouze jeden zdroj příjmů, odhadované měsíční výdaje žalovaného činí celkem 13 380 Kč, zda má či nemá kreditní kartu nelze ze zákaznické karty zjistit, stejně tak zda má nebo nemá zápůjčku u jiné společnosti, žalovaný nemá bankoví účet na své jméno (V Zákaznické kartě není uvedeno, jakým způsobem byly tyto informace od žalovaného ověřovány). V části„ Ověřené dokumenty“ je uveden výměr podpory ze dne [datum] Tyto listiny však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl. 5. [příjmení] [příjmení] Ústavního soudu ze dne [datum] III . ÚS 4129/18„ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu [ulice] obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby vě