46 C 170/2020-58 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] zaplacení nedoplatku zjištěného z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu [číslo] příspěvků na správu domu na adrese [adresa] [adresa] za rok 2018 (do [datum]). Kromě toho žalobce požaduje úroky z prodlení z vyúčtování. Jako příslušenství žalobce požadoval přiznat úrok z prodlení a poplatek za odeslanou předžalobní upomínku ve výši 363 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila a v řízení zůstal nečinná. Žalované byla žaloba společně s výzvou k vyjádření doručena dne [datum] do vlastních rukou. Po splnění podmínek uvedených v § 115a o.s.ř. okresní soud k projednání věci nenařídil jednání a rozhodl na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Mezinárodní pravomoc Okresního soudu v Mostě je založena podle článku 7 bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních, jak byl vyložen rozsudkem Soudního dvora ze dne [datum] (Věc C [číslo], [jméno] [jméno] [příjmení] v . [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). 4. Okresní soud tak je příslušný k projednání věci. 5. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující: Žalovaná byla v rozhodném období vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] a odpovídajícího spoluvlastnického podílu o velikosti na společných částech domu a pozemku, a to od [datum] do [datum] (výpis z katastru nemovitostí). Jako vlastník se žalovaná stala členem společenství vlastníků jednotek a byla vázána Stanovami. Podle článku 5. odst. 2 písm. c) stanov žalobce byla žalovaná povinna platit nedoplatek vzniklý vyúčtováním zálohových plateb vždy do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období (Stanovy). Vyúčtováním zálohových plateb na služby – plnění poskytovaných s užíváním bytu za rok 2018 (leden až duben) byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 20 308 Kč (vyúčtování zálohových plateb a vyúčtování služeb spojených s bydlením). Žalobce žalované vyúčtování zaslal doporučeně na adresu kontaktní osoby [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [číslo] [obec] (poštovní podací arch). Před podáním žaloby u soudu ho vyzval k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované doručována rovněž na adresu v [země] (předžalobní upomínka a doklad o odeslání – poštovní podací arch). 6. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalovaná byla vlastníkem shora označené bytové jednotky, a že za vymezené období (leden až duben 2018) neplnila povinnost vlastníka bytové jednotky, když neuhradila nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2018. Žalovaná je v prodlení se zaplacením. Všechna tvrzení obsažená v žalobě byla prokázána listinnými důkazy. 7. Zjištěný stav byl posouzen podle § [číslo] odst. 1 a § 1181 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterých je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku dohodnutý příspěvek a platit zálohy na plnění spojená nebo souvisící s užíváním bytu (služby). Současně má právo na vyúčtování záloh do sedmi měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. do konce července následujícího roku. Také podle Stanov společenství – článků 5 a násl. jsou žalovaní jako vlastníci jednotky povinni hradit platby za služby poskytované při užívání bytu. 8. Vzhledem k tomu, že je žalovaná se splněním platební povinnosti v prodlení, byla jí uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, a to podle § 1970 o.z., jeho výše byla stanovena podle vyhl. č. 351/2013 Sb. 9. Výše úroku z prodlení byla dle žalobce dohodnuta v článku 5 odst. 2 písm. d) Stanov žalobce ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení (Stanovy žalobce). 10. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Žalobce nemůže požadovat úrok z prodlení upravený pouze ve stanovách. Stanovy, byť v teorii bývají považovány za smlouvu sui generis (a ve vztahu k vnitřním poměrům korporací takovou povahu mají), totiž nejsou ujednáním mezi stranami ve smyslu § 1724 o. z. a § 1725 o. z. Rozhodnutím orgánu žalobce (rozhodnutím shromáždění vlastníků) nemůže být žalovanému vnucena povinnost plnit žalobci sankce nad rámec smlouvy či zákona a žalovaný se k vyšším než zákonným úrokům z prodlení nezavázal. 12. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, žalobci jako společenství vlastníků jednotek zákon nesvěřuje pravomoc modifikovat pro potřebu poměrů žalobce a jeho členů výši úroku z prodlení. Majoritní vlastník či skupina vlastníků jednotek tak nemohou ostatním vlastníkům vnutit sankce v podobě vyšších než zákonných úroků z prodlení. 13. Nad rámec shora uvedeného okresní soud připomíná, že při prodlení s placením nájemného Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 dovodil, že nelze sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v ust. § 2239 o. z. Při prodlení s placením nájemného tak vznikne nájemci vždy povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Byť v daném případě nejde o nárok z titulu nájemného, ale o nárok z titulu placení příspěvků na správu domu a bytu, není dle okresního soudu důvod k tomu, aby postavení vlastníka bylo méně výhodné než postavení nájemce. 14. Žalobce proto nemůže požadovat vyšší než zákonný úrok z prodlení. 15. Žalobci náleží úrok z prodlení z žalované částky pouze v zákonné výši. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. 16. Vzhledem k tomu, že splatnost vyúčtování zálohových plateb za rok 2018 nastala [datum], přiznal okresní soud žalobci úrok z prodlení z částky 20 308 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 17. Žalovaný nemůže být vázán ujednáním o poplatku za předžalobní upomínku podle smlouvy, jíž nebyla účastna (Smlouva o obstarání správy domu). Ostatně náhrada za předžalobní upomínku tvoří účelné náklady na vymáhání pohledávky podle vyhlášky 254/2015 Sb., její náhrada žalobci přiznána byla. Proto žalobě nebylo vyhověno ani ohledně poplatků za upomínky, neboť žalovaný není smluvní stranou příslušného ujednání stanov. 18. O lhůtě k plnění povinnosti okresní soud rozhodnul podle § 160 o.s.ř. Lhůta pro splnění byla stanovena delší než zákonná s ohledem na pobyt žalované v zahraničí. 19. Při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci je v případě pohledávky nutné zvážit i její příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], spis. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, ze dne 3. 12. 2015). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci úspěch v rozsahu přibližně 4/5 a neúspěch v rozsahu 1/5, přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 3/5 Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 034 Kč, odměna ve výši 2 x 1 940 Kč dle § 7 a. t., paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 a. t. a DPH 21 % ze součtu odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 940,80 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalobci rovněž náleží náhrada za předžalobní upomínku ve výši 300 Kč podle vyhlášky 254/2015 Sb. Podíl 3/5 z částky 6 754,80 Kč činí 4 052,88 Kč. 20. Žalovaná je povinna náklady řízení zaplatit zástupci žalobce (§149 odst. 1 o.s.ř.).