46 C 264/2021-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 11 265,17 Kč s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně jako věřitelka (úvěrující) uzavřela dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 11 898 Kč na nákup spotřebního zboží, který se žalovaný zavázal řádně splácet. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum], kdy byla částka převedena na účet prodejce. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 měsíčními splátkami po 381 Kč. V průběhu trvání smlouvy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, takže došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících z úvěrové smlouvy ke dni [datum] O tom byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky vyplývající z předmětné smlouvy. Dle žaloby žalovaný splatil celkem 18 157 Kč. Dlužné splátky do zesplatnění činily podle žaloby 3 048 Kč a doplatek jistiny po zesplatnění pak 6 257,86 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za odeslání upomínek 300 Kč, náklady na zesplatnění 200 Kč a kapitalizované příslušenství. Nadto požaduje žalobkyně smluvní pokutu podle sazebníku ve výši 1 276,31 Kč. 2. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v rámci prověřování úvěruschopnosti lustrován v interních i externích databázích [právnická osoba], v databázi [příjmení] v insolvenčním rejstříku, v evidenci hledaných osob, jeho doklad byl prověřován, zda není ztracený či odcizený. Dále žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, které byly poměřovány v rámci interních skóringových modelů. Podle žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného prokázána i tím že žalovaný uvedl příjem ve výši [částka] měsíčně z podnikatelské činnosti, přičemž jeho výdaje na bydlení činí [částka] měsíčně a ostatní výdaje [částka] měsíčně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k jim zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřili (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel). 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 6. Z mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. vyplývá oprávnění posledně uvedené společnosti k uzavírání úvěrových smluv jménem žalobkyně. 7. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo] z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud dále zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 11 898 Kč na zakoupení černé elektroniky a tento úvěr mu byl také dne poskytnut (platbou zboží na účet [právnická osoba] s.r.o.). Úvěrová smlouva byla uzavřena za žalovanou zástupcem – [právnická osoba] s.r.o., která byla dle mandátní smlouvy č. U [číslo] ze dne [datum] oprávněna k jednání jménem žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 měsíčními splátkami po 381 Kč, celkem tedy 27 432 Kč. Úvěr byl úročen sazbou 32,47 % p.a. V rámci smlouvy/žádosti jsou obsažena ujednání o smluvní pokutě ani o sankcích v rámci vymáhání, avšak jsou skryta ve vícestránkovém textu smlouvy. 8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě [číslo] vyplývá, že obsahuje základní informace o úvěru, avšak není žalovaným podepsán. 9. Z potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru vyplývá, že částka úvěru ve výši 11 898 Kč byla vyplacena v souvislosti s nákupem spotřebního zboží (mobilního telefonu) [právnická osoba] s.r.o. 10. Z přehledu plateb a tabulky umoření vyplývá, že žalovaný splatil celkem 16 002 Kč. 11. Z dopisu ze dne [datum] je zřejmé, že byl úvěr pro prodlení žalovaného zesplatněn. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě rovněž před podáním žaloby. Předžalobní výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě (dle přiloženého dokladu o odeslání). 13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum] (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 18. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008 [číslo]. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008 [číslo] vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z [datum] ve věci C [číslo] – [právnická osoba] v . Fesih Kalhan (Právní rozhledy 12/ 2014 s. 452)). 19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. 20. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 Spotř