48 C 115/2020-67 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina zápůjčky sestávající z nesplacené jistiny a úroků přirostlých ke dni zesplatnění ve výši [částka], neuhrazené smluvní pokuty [částka], [částka] a [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], jíž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka [částka] s vyplacením dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku ve 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje květnem 2019. Žalovaný uhradil 5 měsíčních splátek po [částka], poslední dne [datum]. 2. V důsledku prodlení s úhradami došlo ke vzniku nároku na smluvní pokutu 2x [částka] za každou splátku opožděnou o 15 dní a jednu smluvní pokutu ve výši [částka] za splátku opožděnou o 30 dní. Celkem tedy ve výši [částka]. 3. V důsledku prodlení se zaplacením splátky o 60 dní došlo k zesplatnění celé zápůjčky ke dni [datum]. V důsledku zesplatnění se staly všechny dosud nesplacené splátky zápůjčky součástí nové jistiny, která činí [částka]. Jelikož je žalovaný se zaplacením této částky v prodlení, je povinen hradit i úroky z prodlení v zákonné výši. 4. Jelikož žalovaný nezaplatil novou jistinu do 10 dnů po zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné nové jistiny, tedy částku [částka]. 5. Jelikož žalovaný neuhradil novou jistinu vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky do dne zaplacení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od [datum] do vyhotovení žaloby ve výši [částka]. 6. Úroky z prodlení požaduje žalovaná až od 22. dne po zesplatnění. 7. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil, ač mu bylo předvolání doručeno do vlastních rukou. 8. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 9. Oznámení ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno zesplatnění zápůjčky a byl vyzván k úhradě dlužné částky. 10. Oznámení o schválení zápůjčky ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno schválení Smlouvy o podnikatelské zápůjčce po posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 11. Splátkový kalendář prokazuje, že žalovaný měl splácet zápůjčku ve 36 měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum]. 12. Předžalobní výzva ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. 13. Karta klienta prokazuje, že žalovaný uhradil 5 splátek po [částka], dále také prokazuje výši a složení žalované částky v souladu s žalobou. 14. Faktura [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] prokazuje, že žalovanému byla fakturována smluvní pokuta. 15. Faktura [číslo] ze dne [datum] na částku [částka] prokazuje, že žalovanému byly fakturovány smluvní pokuty [částka] a [částka]. 16. Smlouva o podnikatelské zápůjčce [číslo] ze dne [datum] prokazuje, že ji uzavřel žalovaný s žalobkyní, předmětem je zápůjčka ve výši [částka], úrok za poskytnutí zápůjčky [částka], 36 měsíčních splátek po [částka]. Jednalo se o investiční zápůjčku. V článku 6 jsou uvedeny sankce, smluvní pokuta ve výši 8% z dlužné splátky při prodlení 15 dnů, 13% z dlužné splátky při prodlení 30 dnů. Automatické zesplatnění při prodlení s úhradou dvou splátek nebo jedné splátky po dobu 60 dnů, poté se stávají všechny splátky splatnými jako nová jistina. V případě prodlení s úhradou nové jistiny o 10 dnů vzniká povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 25% z dlužné částky, v případě prostého prodlení vzniká povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení do zaplacení. 17. Dodejka ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému byl doručen dopis od žalobkyně. 18. Pokus o smír ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. 19. Doklad o vyplacení zápůjčky prokazuje, že částka [částka] byla vyplacena na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě o zápůjčce dne [datum]. 20. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje, že žalovanému byl odeslán dopis žalobkyní. 21. Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného prokazuje, že žalovaný podnikal. 22. Kopie OP žalovaného neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. 23. Výpis z účtu žalovaného prokazuje, že ke dni [datum] měl žalovaný disponibilní zůstatek na účtu ve výši [částka]. 24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. 25. Při právním posouzení soud vycházel z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. I. ÚS 1688/09, v němž je uvedeno, že:„ Spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokratickým právním řádům. [obec] souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem„ dobré mravy“ nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou..., což ve svých důsledcích znamená nastoupení cesty nalézání spravedlnosti.“ 26. V rámci právního posouzení zápůjčky soud vycházel z § 2390 o.z., který stanoví, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. V rámci dokazování bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalobkyně jako zapůjčitel poskytla žalovanému jako vydlužiteli peněžní prostředky, avšak žalovaný je do sjednaného termínu nesplatil a že závazek je splatný. 27. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ 28. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 29. Shora citovaná část odůvodnění nálezu Ústavního soudu se projevila v aplikaci následujících dvou ustanovení. 30. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 31. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 32. Soud proto při aplikaci právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že přestože byla smlouva o zápůjčce uzavřena mezi podnikateli, smluvená úroková sazba se příčí dobrým mravům a odporuje zákonu. Takové jednání žalobkyně nemůže požívat právní ochrany a jedná se zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.). Jeho akceptací by soud podpořil zjevnou nespravedlnost a rozhodl by v rozporu se zásadou spravedlnosti. 33. Soud proto přiznal žalobkyni právo na smluvní úrok ze zápůjčky ve výši 25% ročně a ve zbytku žalovaný úrok ze zápůjčky zamítl. 34. Z totožných důvodů soud zamítl i smluvní pokutu ve výši 25% z nové jistiny za prodlení se zaplacením převyšující 10 dní a přiznal pouze smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové jistiny, neboť tato přiměřeně zohledňuje dobu prodlení žalovaného ve výši smluvní pokuty. 35. Soud tak přiznal žalobkyni, jež poskytla žalovanému [částka], ze kterých žalovaný uhradil pouze [částka], jistinu ve výši [částka]. 36. Žalovaný měl na úrocích celkem za dobu 3 let poskytnutí úvěru uhradit částku [částka] z jistiny [částka]. Úroková sazba tak činila 84,16% ročně. Soud žalobkyni přiznal částku [částka], která ve zjed