48 C 119/2021-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], dlužné úhrady za služby [částka] (úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek za životní pojištění [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení (kapitalizace za dobu od [datum] do [datum]), to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] od [datum]. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána s ohledem na její tvrzení, včetně doložení příjmů a výdajů, za použití veřejných databází. S ohledem na prodlení žalované se splácením je dlužná částka úročena úrokem 19,31% ročně, který žalobkyně stanovila v nižší výši oproti smluvním úrokům 32,15% ročně. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 5. Předžalobní upomínka ze dne [datum] prokazuje, že byla žalovaná vyzvána k zaplacení před podáním žaloby. 6. Smlouva o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], žalovaná potvrdila převzetí jistiny úvěru ve výši [částka], kterou měla splácet 60 týdnů po [částka] měsíčně. Úrok činil 32,15% ročně, RPSN 215,01% Celkem měla žalovaná uhradit [částka], které se skládaly z [částka] jistiny, [částka] úroku, [částka] administrativního poplatku, [částka] odměny za hotovostní inkaso splátek, [částka] poplatku za pojištění [anonymizována dvě slova]. Smluvně bylo sjednáno, že se úhrady započítávají na úroky před jistinou. Za celou dobu úvěru měl být hrazen smluvní úrok 32,15% ročně. 7. Karta zákazníka prokazuje, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, její příjem činí [částka], má další příjem [částka] z výživné/alimenty, příjmy z pronájmu, náklady na bydlení činí [částka], osobní výdaje [částka], spoření či pojištění [částka], celkem výdaje [částka], žalovaná byla zaměstnaná. 8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] prokazuje, že bylo žalované oznámeno, že byla postoupena pohledávka za ní žalobkyni. 9. Podací lístky ze dne [datum] a [datum] prokazují, že byly poslány dopisy žalované. 10. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu se seznamem postoupených pohledávek prokazují, že byla postoupena žalobkyni pohledávka za žalovanou. 11. Výpis z OR prokazuje existenci žalované. 12. Výplatní pásky žalované prokazují její příjmy, za [číslo] byl příjem [částka], za [číslo] byl příjem [částka], za [číslo] byl příjem [částka]. Žalovaná neměla nucené srážky ze mzdy. 13. Dohoda o pracovní činnosti prokazuje, že žalovaná byla zaměstnána. 14. Dodatek [číslo] k nájemní smlouvě na bytovou jednotku ze [datum] prokazuje, že náklady na bydlení žalované činily [částka] včetně tepla, teplé a studené vody. 15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalované byl poskytnut úvěr [částka], měla za 13 měsíců splatit celkem [částka], žalovaná je částka [částka] s kapitalizovaným příslušenstvím [částka]. Soud dále dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla posuzována v dostatečném rozsahu a že žalovaná byla v dané době úvěruschopná s ohledem na doložené příjmy a mandatorní výdaje. Žalovaná uhradila [částka]. 16. Právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o smlouvě o úvěru, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka] a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným co do jistiny a co do úroků z úvěru v rozsahu uvedeném ve výrokové části tohoto rozsudku. 17. Podle § 1813 o. z. se má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ve smlouvě o úvěru byla cena úvěru sjednána klamavým a nesrozumitelným způsobem. Úvěr byl sice prezentován s úrokovou sazbou 32,15 % ročně, avšak žalobkyně do výše úroku bez zjevného důvodu nezahrnula všechny složky tvořící faktickou cenu úvěru, tedy různé požadované poplatky, ostatně proto činila RPSN 215,01%. 18. Podle § 1932 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. 19. Článek 1 odst. 2 Směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále také jen„ Směrnice“) stanoví, že:„ Smluvní ujednání, která odrážejí závazné právní a správní předpisy a ustanovení nebo zásady mezinárodních úmluv, jejichž stranami jsou členské státy nebo (Evropská unie), zejména v oblasti dopravy, nejsou předmětem ustanovení této směrnice.“ 20. Podle článku 3 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Smluvní ujednání, které nebylo individuálně sjednáno, je považováno za zneužívající, jestliže v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele.“ 21. Podle článku 4 odst. 2 Směrnice platí, že:„ Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání se netýká vymezení hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti mezi cenou a odměnou na straně jedné a službami nebo zbožím poskytovaným jako protiplnění na straně druhé, pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem.“ 22. Podle článku 5 Směrnice platí, že:„ V případě smluv, v nichž jsou všechna nebo některá ujednání nabízená spotřebiteli předložena písemně, musí být tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některého ujednání se použije výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější. Toto pravidlo pro výklad se nepoužije v souvislosti s postupy stanovenými v čl. 7 odst. 2.“ 23. Podle článku 6 odst. 1 Směrnice platí, že:„ Členské státy stanoví, že zneužívající ujednání použitá ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem nejsou podle jejich vnitrostátních právních předpisů pro spotřebitele závazná a že smlouva zůstává pro strany závaznou za stejných podmínek, může-li nadále existovat bez dotyčných zneužívajících ujednání.“ 24. Dle judikatury vychází systém ochrany zavedený Směrnicí z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti, což ho vede k tomu, že přistoupí k podmínkám předem vyhotoveným prodávajícím nebo poskytovatelem, aniž může ovlivnit jejich obsah (rozsudky ze dne [datum], [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], C [číslo] až C [číslo], [anonymizováno], s . I [číslo], bod 25, a ze dne [datum], [příjmení] [jméno], C [číslo], Sb. rozh. s . I [číslo], bod 25, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 37). Soudní dvůr opakovaně zdůraznil, že k tomu, aby mohla být zajištěna ochrana zamýšlená uvedenou směrnicí, může být toto nerovné postavení narovnáno pouze pozitivním zásahem, který je vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (výše uvedené rozsudky [anonymizována tři slova] a [příjmení] [jméno], bod 27; [příjmení] [jméno], bod 26, a [anonymizována dvě slova], bod 31, jakož i výše uvedené usnesení Pohotovost’, bod 39). V tomto ohledu možnost soudu přezkoumat zneužívající charakter určité klauzule z úřední povinnosti představuje prostředek vhodný zároveň k dosažení výsledku stanoveného v článku 6 Směrnice, totiž z