48 C 126/2021-44 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], náklady vymáhání [částka] ([částka] za obyčejný dopis a [částka] za doporučený dopis), smluvní pokuta [částka] (2x [částka] za prodlení se 2 splátkami) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení. Kapitalizovaný úrok [částka] je součet nesplacených úroků do zesplatnění úvěru a smluvního úroku 23,88% ročně od [datum] do [datum] z částky [částka]. Kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] je vypočten od [datum] do [datum]. To vše z titulu uzavřené Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum], jíž byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posuzována s ohledem na jeho příjmy a výdaje, včetně externích úvěrových registrů. Příjem žalovaného z podnikatelské činnosti činil [částka], náklady na bydlení činily [částka] v podnájmu, závazky měl ve výši [částka] měsíčně, splátka kontokorentu činila [částka]. Neměl vyživovací povinnosti. V NRKI měl pozitivní hodnocení, ISIR a [příjmení] neprocházel. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetu a žalovanému byl zaslán ověřovací kód na mobilní telefon ve formě SMS zprávy. Žalovaný celkem vyčerpal [částka] a uhradil [částka]. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Výzva neobsahuje základní právní a skutkový rozbor. 5. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 6. Úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovaným podepsána SMS kódem, předmětem je revolvingový úvěr ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,88% ročně, výše měsíční splátky [částka]. 7. Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] platné od [datum] neobsahují nic podstatného pro rozhodnutí. 8. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje vyčerpání úvěru žalovaným, jeho splácení, prodlení a konečně i zesplatnění, včetně vzniku, složení a výše žalované částky. 9. Poštovní podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 10. Výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] prokazuje, že byl úvěr žalovanému pro prodlení zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. 11. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 12. Dohledání informací o činnosti klienta prokazují, že žalovaný užíval tel. č. [tel. číslo] a IP adresu [číslo] a [číslo]. 13. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje. 14. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný měl jednu kreditní kartu, jinak k němu nejsou negativní poznatky. 15. Odpovědi na dotazy na telefonní operátory k návrhu žalobkyně k tel. číslu [tel. číslo] a IP adrese [číslo] prokázaly, že telefonní číslo neužívá žalovaný a k IP se nepodařilo ničeho zjistit. 16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena de facto pouze z jeho tvrzení. Příjem žalovaného ve výši [částka] nebyl nijak ověřen. Nebyly ani nijak ověřeny výdaje žalovaného, vycházelo se z výdajů ve výši životního minima jednotlivce, náklady na bydlení činily [částka] v pronájmu. Žalovaný hradil po určitou dobu splátky. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy elektronicky soud dospěl k závěru, zejména s ohledem na uhrazené splátky, že v tomto konkrétním případě smlouva byla opravdu uzavřena žalovaným. 17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 19. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9Co 133/2020 je uvedeno, že k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru nepostačuje doložení příjmů spotřebitele, nýbrž je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit také závazky, náklady a další výdaje spotřebitele. Odvolací soud dospěl k závěru, že spolehla-li se žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru pouze na doložené příjmy spotřebitele a jím je tvrzené výdaje, aniž by prověřila také jeho závazky, náklady a další výdaje, neprověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Přinejmenším si měla prověřit informace o žalovaném v bankovních a nebankovních registrech a vyžádat si historické výpisy z bankovního účtu žalovaného. Jestliže na to rezignovala, je smlouva podle § 9 zák. o spotřebitelském úvěru neplatnou. Vznikl proto žalobkyni pouze nárok na vydání toho, co z neplatného závazku plnila dle § 2993 o.z. 20. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru. 21. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 24. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společn